Perla slezského baroka. Tak bývá přezdíváno zámku v Kravařích. A právě sem se v uplynulém roce zaměřovala pozornost kravařské radnice, o kterou tento místní klenot nepřijde ani v následujícím období.

Restaurování fresky je hotovo, na řadě je střecha

Už v roce 2019 započala rekonstrukce monumentální stropní fresky v zámecké kapli. Jednalo se o komplexní restaurování barokní fresky z roku 1730. Loni byly tyto práce dokončeny. „Investovali jsme do kultury, do něčeho, co už tady máme velmi dlouho. Zachránili jsme tak část dědictví. Mám z toho velkou radost, protože se nám v rámci zámku podařilo práce rozdělit na etapy a budeme se tedy na zámek zaměřovat i v letošním roce, plány už ale jsou i na rok 2022,“ říká starostka Kravař Monika Brzesková, se kterou si můžete přečíst rozhovor.

Freska v zámecké kapli.Freska v zámecké kapli.Zdroj: archiv města

Spolu s freskou, jejíž autorství je připisováno Františku Řehoři Ignáci Ecksteinovi a představuje výjev Nanebevzetí Panny Marie s Nejsvětější Trojicí a s postavami církevních otců, řeholníků, andělů a alegorickými scénami čtyř světadílů, se totiž začala opravovat i celá střecha zámku. V letošním roce bude dodělána její poslední část.

V rámci zkrášlování a postupných prací na zámku se do jeho vstupního průčelí také vrátily velké hodiny s ciferníkem a zpět na kapli byl usazen zrenovovaný kříž. „Využili jsme rovněž stavu, kdy musíme mít zavřeno, nyní se tedy dělá elektroinstalace a připravují se nové prostory. Mohu prozradit, že chystáme otevření zámecké kavárny, což lidem může zpříjemnit jakýkoli výlet. Měla by vzniknout i edukační místnost. Protože se na zámku konají také svatby, chceme jít s dobou a vytvořit novomanželům ideální podmínky pro jejich „velký“ den. To vše jsou plány až do zmíněného roku 2022,“ prozrazuje s úsměvem čelní představitelka Kravař.

Zámek v Kravařích.Zámek v Kravařích.Zdroj: Deník / Veronika Bernardová

Otázka pro ředitele školy

Odpovídá ředitel ZŠ Kravaře Lukáš Kramný

Ředitel ZŠ Kravaře Lukáš Kramný.Ředitel ZŠ Kravaře Lukáš Kramný.Zdroj: archiv L. KramnéhoJak zvládáte současnou situaci, co je u vás ve škole nového?
Také pro nás ve škole je situace mimořádně složitá a mnohdy nepřehledná. Informace k chodu škol byly nejednou předávány ředitelům na poslední chvíli a zorganizovat vše za přísných hygienických podmínek nebývá nejsnadnější. Pokud jde o vzdělávací proces, věřím, že jsme se od jarních měsíců výrazně posunuli. Učitelé získali potřebnou techniku, rovněž žáci si ve škole mohli technické vybavení, které jim doma scházelo, zapůjčit. Sjednotili jsme společnou vzdělávací platformu a všichni jsme získali mnoho nových dovedností. Doufáme ale, že se žáci brzy do vrátí zpět do školy. Společně se zřizovatelem školy, tedy městem, jsme se pustili do rekonstrukce sociálního zázemí na druhém stupni. Souběžně modernizujeme učebny na obou stupních. Mnoho tříd dostalo nové technické vybavení. Stavebními úpravami prochází i podsklepená část školy a drobné úpravy zasáhly také školní jídelnu.

Zajímavosti

Kravaře leží osm kilometrů východně od Opavy. Jedná se o obec s rozšířenou působností, do jejího správního obvodu spadá devět dalších okolních obcí. Město je rozděleno na tři části, a to Kravaře, Kouty a Dvořisko. K hlavním dominantám patří kostel sv. Bartoloměje a zámek, jehož součástí je také muzeum. V Kravařích se každoročně koná proslulý Kravařský odpust, který má více než stoletou tradici. Jde o oslavu svátku patrona chrámu sv. Bartoloměje, akce probíhá od pátku do pondělí nejbližšího 24. srpnu.

Kravaře jsou také rájem pro milovníky golfu. Zdejší hřiště je umístěno do anglického parku kolem barokního zámku, kde staleté stromy a mnohé vodní toky určují jeho charakter. Najdete zde malebná zákoutí doplněná jezírky a potoky s kouzelnou faunou a flórou. V letním období můžete u klubovny trénovat také na cvičném greenu.

Z historie Kravař

Kravaře.Kravaře.Zdroj: archivPoprvé byly Kravaře písemně doloženy v roce 1224. Obec Kouty, dnes městská část Kravař, se poprvé zmiňuje roku 1238 a třetí městská část, Dvořisko, až ve 2. polovině 18. století.

Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové slavného rodu Benešoviců (původem z Benešova u Prahy), kteří se označovali ve svém šlechtickém přídomku jako „páni z Kravař“. Tento rod patřil od 13. do 15. století k nejbohatším na Moravě, vlastnil také například Helfštýn, Fulnek, Starý Jičín, Plumlov a Strážnici. Z jejich erbu mají Kravaře odvozen svůj městský znak - zavinutou střelu. Benešovičtí si zde ve 2. polovině 13. stol. vystavěli tvrz. Jejím posledním majitelem z tohoto mocného šlechtického rodu se stal Petr Strážnický z Kravař, který byl roku 1420 donucen v důsledku svého husitského přesvědčení rodové sídlo prodat.

Za dalšího významného vlastníka kravařského panství můžeme považovat polského šlechtice a lékaře Michala Sendivoje ze Skorska, který jej obdržel za třicetileté války v roce 1630, a to díky úzkým kontaktům s císařským dvorem, na kterém působil za vlády Rudolfa II. jako alchymista. Sendivojova dcera Veronika se po otcově smrti roku 1636 provdala za Jakuba svobodného pána Eichendorffa, a právě s rodem Eichendorffů začala další důležitá etapa kravařského panství.

Kostel svatého Bartoloměje v Kravařích.Kostel svatého Bartoloměje v Kravařích.Zdroj: Deník / František Géla

V letech 1721-1728 si totiž Jan Rudolf Eichendorff nechal svůj zámek (na místě bývalé tvrze) přestavět v duchu vrcholného baroka v hildebrandtském stylu (autor díla pocházel pravděpodobně z okruhu významných vídeňských architektů), a v této podobě jej můžeme obdivovat dodnes, i přes ničivý požár, který zámek postihl roku 1937. Rod Eichendorffů vlastnil kravařské sídlo do roku 1782, kdy jej pro značné dluhy prodal. Poté se zde rychle střídali nepříliš významní majitelé.

V roce 1742 prohrála rakouská císařovna Marie Terezie válku o Slezsko, a tudíž i o Kravaře a Kouty, které byly spolu s celým Hlučínskem postoupeny Prusku. Dvořisko, které leží už „za vodou“ (Hlučínsko má přirozenou historickou hranici v řece Opavě), zůstalo Rakousku. Zpět k tehdejšímu Československu bylo území Hlučínska připojeno až roku 1920. Po dobu nacistické okupace se stalo opět součástí německé říše.

Milníkem v novodobých kravařských dějinách je rok 1960, kdy se po připojení sousedních obcí Kouty a Dvořisko staly Kravaře městem. Aktuálně zde žije 6717 obyvatel a od roku 2003 jsou Kravaře obec s rozšířenou působností se správu devíti obcí - Bolatic, Chuchelné, Kobeřic, Kravař, Rohova, Strahovic, Sudic, Štěpánkovic a Třebomi.

Městský úřad v Kravařích.Městský úřad v Kravařích.Zdroj: Deník / Veronika Bernardová

Slavní rodáci

Petr z Kravař (1389–1434), moravský šlechtic, který byl příslušníkem rodu pánů z Kravař

Pavel Kravař (1391–1433), husitský emisař

Augustin Kaluža (1776-1836), přírodovědec, kněz, učitel na gymnáziu ve Vratislavi, knižně vydal pět děl o přírodě Slezska

Josef Seyfried (1865–1923), architekt a stavitel (autodidakt), projektoval a stavebně upravil četné významné církevní i profánní stavby a celky tehdejšího Pruska (dnes Hlučínsko a příhraniční Polsko), jeho nejvýznamnější charakterizující stavby v severské cihlové neogotice

Marie Šindelářová (rozená Holubková, pseudonymem Ludmila Hořká) (1892-1966), významná regionální spisovatelka a sběratelka lidové slovesnosti

Ivo Žídek (1926-2003), operní pěvec, sólista operního souboru Národního divadla v Praze

Josef Jařab (*1937), amerikanista, v letech 1990–97 rektor Univerzity Palackého, bývalý senátor

Erich Šefčík (1945–2004), archivář, historik, numismatik, vlastivědec, zakladatel Zámeckého muzea, autor stovek odborných článků a několika monografií

Alois Hadamczik (*1952), trenér české hokejové reprezentace

Monika Žídková (*1977), Miss ČR 1995, Miss Europe 1995

Odpust zatím s otazníkem

Akce, na kterou každoročně míří desetitisíce návštěvníků ze širokého okolí. To je Kravařský odpust. Už loni byla jeho světská část, tedy stánky, kolotoče, atrakce, ohňostroj nebo kulturní program, kvůli koronaviru zrušena. Odpust proběhl pouze v rovině původní, čili církevní. Jestli se odpust bude konat letos, se zatím neví. Čeká se na pokyny vlády. „Oproti festivalům ale máme nevýhodu toho, že nemáme oplocení. Nejsme tedy schopni regulovat počty osob. Nám se zde sejdou desetisíce lidí a nebudeme schopni to ukočírovat. A pokud by pandemie pokračovala v nynějším duchu, bude uspořádání odpustu problematické. Rozhodnutí by mělo padnout v březnu, nejpozději v dubnu, později už bychom to organizačně nezvládli,“ míní starostka Kravař Monika Brzesková. (ber)

Letecký pohled na kravařský zámek.Letecký pohled na kravařský zámek.Zdroj: archiv MS kraje

V Kravařích budou mapovat bariéry

Ve vybraných lokalitách ve městě bude během jarních měsíců mapovat bariéry společnost Ekvilibro, se kterou se na spolupráci kravařská radnice domluvila. „Město vypracuje seznam lokalit, na které se bude chtít v rámci bezbariérovosti zaměřit. Lokality budou mapovány buď zakreslením polygonu v mapovém podkladu, lineárním vyznačením, nebo slovní specifikací dle názvů ulic či jinak vymezených úseků. Výsledkem bude přehled bariér na chodnících, u vstupů do veřejných budov a na dalších místech. Následně se rozhodne, zda je možné danou lokalitu zpřístupnit jednoduchou úpravou povrchu, přidáním nájezdové rampy, nebo se bezbariérovost zohlední v rámci plánované rekonstrukce místa. Věříme, že tento projekt bude pro naše občany přínosem,“ upřesňuje mluvčí města Eva Hanzlíková.

Tip na výlet

Naučná stezka, zámek i kostel
8 km od Opavy

Z Kravař do Dolního Benešova se mohou cyklisté vydat po značené trase, u které vznikla naučná stezka Koutské a Zábřežské louky. Cyklisté tedy mohou odstavit kolo a přírodní rezervaci si pěšky projít. Město chce v této lokalitě ještě dále pracovat, postupně by měla vznikat další zákoutí. Přímo v samotném městě lze navštívit kostel sv. Bartoloměje, jednu z dominant města. V něm se nachází vitráž Panny Marie rozvazující uzly, která je největším okenním vyobrazením tohoto motivu na světě. A k zastavení láká také místní barokní zámek. V dubnu, květnu, září a říjnu je k prohlídkám otevřen o víkendech a svátcích, od června do srpna denně kromě pondělí.