Celých šestašedesát let uplynulo od chvíle, kdy portrét z dílny Valentina Držkovice vznikl. Mezitím ale dílo upadlo v zapomnění. Stejně tak identita muže, jenž je na něm vyobrazen. Vše ovšem nasvědčovalo tomu, že se jedná o nějakou významnou osobnost města.

V minulých měsících tak opavský magistrát rozjel vlastní pátrání po mužově totožnosti a zapojil do něj i opavskou veřejnost. A snaha už možná přinesla kýžené ovoce. Podle všeho by oním neznámým pravděpodobně mohl být člen komunistické strany, první poválečný předseda národního výboru v Opavě v roce 1945 a bývalý účetní z Kateřinek Artur Hrbáč.

„Toto jméno jsme si vytipovali sami. Později nás na stejnou stopu přivedl jeden z občanů. Určitá podoba tam je. Existuje velká pravděpodobnost, že jde o tohoto člověka. Potřebujeme se ale ještě ujistit," uvedl pro ČTK tajemník opavské radnice Tomáš Elis.

Problém je mimo jiné v tom, že dobové fotografie Artura Hrabáče sice existují, ale buď se již na nich podepsal zub času, nebo bývaly snímány ze špatných úhlů. Nyní město požádá o pomoc experty a odborníky v oblasti historie. Zda se potvrdí „teorie Hrbáč", to se teprve uvidí. Zdá se to více než možné.

Opavský magistrát disponuje fondem čítajícím desítky uměleckých děl. Také proto není zase až takovou záhadou, proč se o obrazu Valentina Držkovice tak dlouho ani nevědělo.

Ani sami úředníci a politici už dnes podle všeho netuší, jak se malba do sbírky města dostala. Asi nejvzácnějším klenotem sbírky je velkoplošný obraz Antonína Čermáka, umělce z 19. století, na němž vykreslil předávání vlády Ferdinanda Dobrotivého synovci Františku Josefovi v roce 1848. Jen toto jedno dílo, kterým se honosí pracovna primátora, má hodnotu půl milionu.

Na několik set tisíc by pak přišel kupříkladu i obraz akademického malíře a představitele krajinářství Bohumíra Dvorského. A za zmínku stojí bezesporu i tisky Maxe Švabinského.