A o své fotografické úlovky se s lidmi dělí právě na zmíněné stránce. „Volně navazuje na stránku o houbách ve Slavkovském lesíku, která fungovala obdobně. Jelikož mi les u Slavkova začal být trochu malý a pravidla Facebooku neumožnily adekvátním způsobem původní stránku přejmenovat, vznikla nová. Žádný účel vlastně nemá, její návštěvníci jsou většinou mí přátelé a známí. Z některých reakcí si troufám dovozovat, že její obsah je v prostoru plném komerčních či děsivých sdělení alespoň občas potěší,“ přibližuje Miloš Šembera.

Své mykologické výlety podniká většinou v blízkém okolí slezské metropole, jednou až dvakrát do týdne. „Stále chodím do Slavkova, tamní les je neobyčejně pestrý. Rád ale zajdu i k Lesním Albrechticím nebo do Jakubčovic. Někdy ale není třeba ani nikam vyrážet, houby často rostou i v městském prostředí,“ prozrazuje. 

Podle něj jsou v regionu lokality, kde houby rostou více než jinde. „Hodně to závisí na biotopu. Kromě toho je jižní část okresu více zalesněna a bude tam i celkově větší úhrn srážek. I když na data jsem se nikdy nedíval,“ pokračuje.

A co považuje za své nejlepší dosavadní nálezy? „Zajímavé bývají i ty běžné houby v momentě, kdy je poznáváte. K takovým atraktivnějším patří třeba květnatec Archerův. Jde o invazivní druh původem z Austrálie, který svým pachem láká hmyz. Ten pak roznáší jeho výtrusy podobně jako třeba v případě známé hadovky smrduté. Překvapen jsem vždy, když se mi podaří nějaký vzácnější druh identifikovat. Letos na jaře to byla například hlíva čepičkatá,“ vzpomíná Miloš Šembera, který se sice považuje za vášnivého houbaře, ale houby v jídle paradoxně příliš v oblibě nemá.

„Nedávno jsme doma objevili sklenku sušených hub, ale vůbec nedokážeme odhadnout, kolik let je stará. To asi ilustruje můj vztah k houbám jako jídlu dost přesně,“ říká.

Tu a tam mu někdo ze známých pošle fotku houby s dotazem, jestli je jedlá. Suplovat mykologickou poradnu si ale podle svých slov rozhodně netroufá. „Nemám patřičné přírodovědné vzdělání ani dostatek zkušeností. Sám se často s prosbou o pomoc obracím k odborníkům. V Opavě mi vždy ochotně pomůže pak doktor Balner, se kterým se lze setkat v mykologické poradně Ostravského muzea. V Opavě mykologická poradna není, i když dříve zde prý fungovala. Ještě je třeba dodat, že fotografie často k určení houby nestačí, někdy je nutné znát vůni, kolem rostoucí dřeviny, případně další, snímkem těžko přenositelné okolnosti,“ dodává Miloš Šembera.