Svým usnesením tak pozměnilo původní vyhlášku o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů z roku 2004. Nová úprava bude platit od začátku roku 2010. Změna se týká bodu 5, tedy poplatku, který za tyto služby zaplatí občan.

Toho bude roční sběr a odvoz odpadů stát pět set korun. Ze své kapsy ale zaplatí jen dvě stě. Zbývajících tři sta za něj zaplatí opavský magistrát. Jak upozornil opavský primátor Zbyněk Stanjura (ODS), poplatek by měl být až 850 korun na občana – tolik totiž jsou skutečné náklady města.

Současná legislativa ale umožňuje určit poplatek jen do výše pět set korun, a to i přesto, že Ministerstvo životního prostředí ČR navrhovalo dokonce 1500 korun. „Navrhujeme sice zvýšení, ale současně i určitou slevu, kterou je příspěvek města tři sta korun,“ řekl mimo jiné Stanjura.

Do diskuse na téma odpadů se ani tak nezapojili zastupitelé, ale z řad přítomné veřejnosti se ozval bývalý zastupitel Petr Dybowicz: „Odpad je to největší bohatství. Bylo by tohoto města hodno, aby se zde vybudovala třídicí linka a nebylo by potřeba platit skládku ani firmu, která svoz zajišťuje.“

Poté upozornil, že i odpad má svou vysokou cenu, a navrhl vytvořit na území města třídicí linku pro Opavu i okolní obce, aby se tak zužitkovalo to nejcennější, co město produkuje.

Odpověděl mu primátor Stanjura: „Opava za druhotné suroviny doslala v době, kdy se ještě za to platilo, pět milionů. Teď je to samozřejmě daleko méně. Nelze tedy mluvit o tom, že by to městu přinášelo nějaké stamiliony.“

Předpokládá se, že město Opavu budou v roce 2010 služby spojené se sběrem a likvidací odpadů na svém území stát přes 29 milionů korun, za provoz sběrných dvorů a recyklaci zaplatí dalších 21 milionů.

Odpady se roztřídí, a pokud nejsou recyklovatelné, skončí na skládce v Holasovicích.

Glosa

Tak si myslím, žemyOpavané máme docela štěstí. Tím myslím cenu, kterou zaplatíme v novém roce za své odpady. Dvě stě korun ročně. Kde jinde se platí tak málo? Většinou je to legislativně možných pět set.

Méně štěstí mají tam, kde si platí jednorázové odvozy. Třeba na vsích. Znám obec, kde za odvezení obsahu jediné popelnice zaplatí šedesát, ale i sedmdesát korun. Kdo chce, snadno si spočítá, kolik to majitele domku ročně vyjde. Co jsou pak dvě stovky v českých? Vlastně nic.

Zvláště pak, vezmeme–li si, že magistrát za každého z nás zaplatí ročně 850 korun a plánuje, že rok 2010 ho bude stát padesát milionů. Po svých 59 364 obyvatelích (evidovaných v roce 2008) vlastně chce jen ty dvě stovky.

Ale ona tato dobročinnost má i své tmavé stránky. Podívejme se, co všechno se v kontejnerech a kolem nich válí. Co všechno my lidé dokážeme vyhodit a nepřemýšlet při tom, co s tím bude dál.

Ruku na srdce. Kolik z nás opravdu třídí „své“ odpady a je ochotno to, co tam patří, odvézt do sběrných dvorů?

Martin Kůs