Seriál Deníku

12. srpna: Dolní Benešov

V Dolním Benešově mezi slavné rodáky řadí Cypriána Lelka (1812 – 1883). Jak řekl tamní starosta Martin Štefek, byl to kněz, politik, a především slezský buditel.

„Prosazoval moravskou řeč a byl šiřitelem českých knih náboženského a hospodářského obsahu na Hlučínsku. Vydal spisy Opis Slezska a Slabikář. Byl poslancem pruského parlamentu a říšského sněmu,“ popsal s tím, že v Dolním Benešově je po Cypriánu Lelkovi pojmenováno náměstí.

Druhým slavným rodákem je podle jeho slov rodák z Dolního Benešova–Zábřehu, malíř Vilém Balarin (1894 – 1978). „Jeho díla tvoří významnou součást výtvarné kultury na Opavsku a je zastoupeno ve sbírkách Slezského zemského muzea v Opavě, zámku Hradci nad Moravicí a četných soukromých sbírkách.

V Zábřehu před školou je umístěn pomník tomuto slavnému rodákovi,“ podotkl starosta.

5. srpna: Neplachovice

V Neplachovicích udělili v roce 750. výročí založení obce čestné občanství profesoru RNDr. Vítězslavu Bičíkovi, CSc.

Jak zmínil starosta Neplachovic Jiří Čech, profesor Bičík působí na Palackého univerzitě v Olomouci. „Narodil se 26. 12. 1937 v naší obci a po maturitě na Obchodní akademii v Opavě absolvoval s vyznamenáním PřF UP v Olomouci. Obhájil písemnou rigorózní práci a kandidátskou práci v roce 1977.

V roce 1980 byl ustanoven docentem katedry zoologie a ekologie, v roce 1987 byl jmenován univerzitním profesorem,“ přiblížil starosta s tím, že je autorem dvou stovek vědeckých prací a stál u zrodu první biologické olympiády.

„Není náhodné, že jeho jméno nalezneme jak v biografickém slovníku ČSAV, tak i v renomované celosvětové biografii Kdo je kdo vydané v roce 1997 v USA,“ podotkl a doplnil, že byl vyznamenán medailí MŠMT v roce 2006, dále mu byla udělena cena města Olomouce v roce 2005 a je uveden v kalendáři výročí osobností střední Moravy.

„V minulých letech i v současnosti se hlásí k Neplachovicím a je hrdý na to, že je naším rodákem,“ podotkl.

K dalším neplachovickým rodákům patří akademický malíř Jindřich Otipka. „Narodil se v naší obci v roce 1921 a je i pohřben na místním hřbitově, když zemřel v roce 1986. Studoval na Střední grafické škole v Praze a na VŠUP u profesora Baucha a Filly. Působil jako pedagog na SPŠ stavební v Ostravě v oboru výtvarné propagace.

Zabýval se volnou i užitnou malbou. Věnoval se především krajinomalbě, zátiší a malbě květin,“ doplnil starosta.

Zmínil také dalšího rodáka, a to Bohuše Kuzníka Neplachovského, který se narodil v roce 1903. „Byl to vesnický učitel, autor několika divadelních her, románů z vesnického prostředí. Jako učitel působil v Novém Dvoře u Stěbořic, v Lidečku, Neplachovicích a Opavě.

Byl také varhaníkem v místním kostele, režisérem ochotnického divadelního souboru, kronikářem sboru hasičů a členem několika společenských organizací,“ vyjmenoval starosta s tím, že tento místní písmák a osvětový činitel byl pohřben na místním hřbitově v roce 1988.

29. července: Kozmice

V Kozmicích, jak zmínil tamní starosta Petr Kozák, mají hodně významných rodáků. „Podle mého mínění k nejvýznamnějším patří Josef Hoš, který jako poručík československé armády jako první v roce 1944 překročil československou hranici u Dukly,“ uvedl starosta.

Zmínil také, že tento významný muž žil v letech 1922 – 1946. „Pamětní deska je umístěna na zdi Základní školy v Kozmicích a je po něm pojmenovaná nejdelší ulice v Kozmicích,“ doplnil.

22. července: Bolatice

V Bolaticích, jak potvrdil tamní starosta Herbert Pavera, není mnoho významných rodáků, o kterých by se vědělo.

„Ale v současné době píše dr. Štěpán, historik z Opavy, publikaci o historii obce. Bude to rozsáhlý materiál čítající více než šest set stran a věřím, že tam se objeví nějaká zajímavá jména spojená s naší obcí,“ uvedl starosta.

Asi nejznámějším rodákem je podle něj spisovatel August Scholtis. „Myslím si, že tam mohu zařadit i bývalého prvoligového fotbalistu Herberta Sněhotu, který hrál za Vítkovice, Brno i v Jihoafrické republice,“ podotkl Pavera s tím, že mezi známé osoby může zařadit i paní Martu Gvoždíkovou a paní Marii Burianovou, které byly známé lidové vypravěčky a nositelky lidových tradic.

15 července: Komárov

V Komárově, jak potvrdil tamní starosta Daniel Žídek, byl známým rodákem Antonín Satke, který se narodil v Komárově r. 1920 a zemřel před dvěma lety.

Tento slavný rodák se zprvu věnoval hlavně dialektologii. Později začal sbírat folklor. Folklorista Satke se kromě Opavska a Hlučínska zaměřoval také na Frýdecko, Těšínsko a Karvinsko.

Kromě folkloristické práce, kterou proslul, se zabýval rovněž některými literárními postavami.

8. července: Rohov

V Rohově je známých osobností málo. Redakci to za Rohov potvrdil Radek Němec.

„Ze známějších osobností a rodáků bych jmenoval například Johanna Primitze. Byl to místní rodák, služebník velkoknížete Maxe Lichnowského a správce statku Rohov,“ zmínil Němec s tím, že byl tento muž velmi oblíben u místního obyvatelstva.

„Zasloužil se o výstavbu chrámu sv. Jana Křtitele v Sudicích. Byl to také osobní přítel faráře a stavitele kostela v Sudicích,“ pokračuje. Mezi dalšími osobnostmi zmínil zakladatele Obecné školy v Rohově Františka Rumla, kněze Karla Hanzlíka, obchodníka Leopolda Schubu a zakladatele Sboru dobrovolných hasičů Františka Lazeckého.

1. července: Hlavnice

V Hlavnici, jak potvrdil tamní starosta Aleš Salibor, patří mezi historické osobnosti Hlavnice univerzitní profesor Josef Schreiber, dále spisovatel A. C. Nor a slezský buditel Jan Florian Lhotský.

První jmenovaný Josef Schreiber je znám především pro svou skladatelskou, sbormistrovskou, publicistickou, organizační a pedagogickou činnost. Tento hlavnický rodák byl podle starosty nerozlučně spjatý s Moravou a Slezskem.

A. C. Nora pak není potřeba příliš představovat. Byl znám jako romanopisec, povídkář, literární kritik a publicista.

Třetí historickou osobností je pro Hlavnici Jan Florian Lhotský, který byl slezským buditelem 19. století. Nutno podotknout, že se tento významný muž do Hlavnice přiženil. Pochován je na hlavnickém hřbitově.

24. června: Budišov nad Budišovkou

V Budišově nad Budišovkou je osobností František Kassián Halaška. „Zrovna teď v pátek (25. června) bude u nás konference o našem asi nejslavnějším rodáku Františku Kassiánovi Halaškovi,“ uvedl starosta František Vrchovecký s tím, že se jedná o kněze řádu Piaristů, astronoma, matematika, fyzika, pedagoga, doktora filozofie.

„Dále byl profesorem a rektorem vídeňské a pražské univerzity, spisovatelem, národním buditelem, vládním radou, čestným doktorem řady evropských univerzit, Královské společnosti nauk, 45. infubolovaný probošt a zemský prelát Království českého,“ vyjmenovává starosta.

Jak zmínil, tento slavný rodák se narodil v Budišově nad Budišovkou 10. července 1780 a zemřel 15. července 1847 v Praze.

V pátek pak bude podle jeho slov v Guntramovicích, tedy místní části Budišova, odhalen malý pomníček v místě rodného domu Eduarda Seidlera. „Jde o generála námořního dělostřelectva rakousko–uherské monarchie a co je zajímavé, že byl rovněž jediným námořním generálem nového Československého státu, který neměl moře,“ prozradil starosta.

17. června: Sudice

V Sudicích je osobností Ernst Jureczka. Byl to katolický kněz, který se zasloužil o výstavbu kostela sv. Jana Křtitele, skládal církevní hudbu a byl redaktorem českých Katolických novin. Redakci to řekl sudický starosta Petr Halfar.

„Páter Arnošt Jureczka nebyl rodákem ze Sudic, byl tady ovšem farářem, který se zasloužil o výstavbu kostela sv. Jana Křtitele. Tehdy se skládala farnost z obcí Pietraszyn, dnes Polsko, a stávajících Sudic a Rohova. Přemluvil tehdy zde žijící německé sedláky k výstavbě kostela a jeho financování,“ vysvětluje starosta s tím, že samotný kostel byl pak vystavěn během dvou let 1904 -1906.

„Dnes je to dominanta Sudic, tak jako byl páter Jureczka. Je po něm pojmenováno náměstí před kostelem,“ pokračuje. Jak dále zmínil, po příchodu sovětských vojsk byl uvězněn ve sklepě, kde byl po celou dobu fronty bez jídla. Fronta zde byla tři týdny.

Po odchodu sovětských vojsk pak zemřel na vyčerpání. V Sudicích působil v letech 1897 – 1945,“ uzavřel starosta.

10. června: Vítkov

Ve Vítkově je z novodobé historie znám především rodák Jan Zajíc. „Ten se upálil po Janu Palachovi v roce 1969. Letos jsme uctili 41. výročí jeho smrti,“ uvedl místostarosta Vítkova Oldřich Vícha.

Co se týká starší historie, tam vyhlásilo město akci s názvem Po stopách slavných předků. „Tady můžeme uvést Ferdinanda Hanusche, který žil v letech 1866 – 1923,“ doplnil místostarosta s tím, že se tento člověk vypracoval z obyčejného řemesla až na státního sekretáře.

Další seriál:
Legendy v obcích