A když v sobotu občas z mraků vykouklo i slunce, vůbec jsem neváhal a konečně vyrazil. Zastihl jsem však jen pár prodejců, kteří tu mrzli už od osmé či deváté hodiny ranní.

„Dnes je to bída, skoro nic jsem neprodala," hlásila mi starší paní u svého stolku s porcelánem, časopisy a dalšími předměty. „Dnes nás sem přišlo prodávat jen pět, ale minule tu bylo okolo dvanácti prodejců," dodala. Ani stánek s občerstvením nebyl v provozu. „To by určitě přitáhlo další lidi," doplnila Rozárie Tesárková, která se svou dcerou nabízela vánoční ozdoby, šperky a skleněné svícny.

Braly vlezlou zimu s humorem. „Rozhodně to nevzdáváme, jezdíme sem každé dva týdny a příště plánujeme vzít i housle a hrát koledy," dodala Tesárková.

Nabízejí příjemné prostředí, stánek si zde může otevřít každý, kdo chce něco nabídnout, a navíc tu může zatím prodávat bezplatně. „Prodávám tu od léta a pamatuji si, že někdy sem chodilo až sto lidí. Prodávali jsme i na trávě na dekách," dodala paní z vedlejšího stánku s tím, že někdy se mezi nabízenými starožitnostmi, knihami, formami na pečení a porcelánovými servisy daly najít doslova poklady.

Další stánek také nabízel vánoční sortiment. Papírové hvězdy, vánoční věnce a další výrobky tu nabízela Šárka Beilová, která sem přijela od Hrabyně. „Jsem tu potřetí, zaujalo mě, že za prodejní místo nemusíme platit, tak tu nabízím své vlastní vánoční dekorace a výrobky," uvedla.

Všichni prodejci se shodli na tom, že by si trhy zasloužily větší propagaci, lidé totiž o bleších trzích zatím moc nevědí. Během mé návštěvy sem občas někdo z Olomoucké ulice nakoukl a pak pokračoval dále. Přímo ke stánkům došlo jen pár zájemců.

Milan Freiberg