Zájemci mohli burčák ochutnat na osmi stanovištích. Na výběr byly různé druhy. Poptávka na některých místech byla dokonce tak velká, že se burčákové zásoby podařilo vyprodat před 21.30, na kterou byl stanoven konec stezky.

„Stezka byla velice zajímavá a hodnotím to jako dobrý nápad. Napříště by to však možná chtělo zapracovat na tom, aby byly kvalitní opravdu všechny burčáky. Na jednom místě nejen mi opravdu nechutnal.

Někde se také prali s personálním obsazením. Přišlo mi, jako by s touto akcí ani nepočítali a na nápor lidí nebyli připraveni. To by chtělo ještě dotáhnout. Jinak to ovšem musím hodnotit kladně," komentoval Denis Fiebrich z Leskovce u Březové, který jednotlivá stanoviště obcházel s přáteli a nejvíce mu zachutnaly burčáky v provozech v Hradecké a Krnovské ulici.

Spokojen byl také hlavní iniciátor Burčákové stezky Alexander Burda. „Myslím si, že to mělo úspěch. Výborně zapracoval destinační management Opavského Slezska. V mém provozu byl o burčák takový zájem, že jsem musel v průběhu večera dokonce zajet ještě pro další zásoby," komentoval Alexander Burda, podle něhož dorazilo více lidí než na jarní Opavskou vinnou stezku:

„Na Vinné stezce bylo okolo 350 až 400 lidí. Teď to bylo určitě více. Stanoviště obcházela úplně jiná klientela. Šlo třeba o ty, kteří tolik nepijí víno a burčák jim je bližší. Ze začátku jsme měli obavy, aby návštěvníci dorazili. Většina z nich totiž začala chodit až kolem šesté nebo sedmé hodiny. Nakonec se to ovšem rozjelo."

Milan Skorčík: Pokud má člověk morálku a rád víno, nebude pančovat

Milan Skorčík z Vinotéky U Čárečky si burčák sám vyrobil z moštu, který dovezl z Itálie.Zdroj: DENÍK / Petr Dušek

Během pátečního večera v Opavě proběhl první ročník Burčákové stezky. Návštěvníci na osmi stanovištích mohli ochutnat různé druhy burčáku. Jednou ze zastávek byla také Vinotéka U Čárečky v Krnovské ulici. Na jejím chodu se podílí Milan Skorčík.

„Určitě je to pěkná věc. Už jen kvůli tomu, že lidé se zvednou z gauče a jdou se někam projít. Začala však brzo, protože moravské víno v tuto chvíli ještě není zralé. Všechno to pomrzlo, tím pádem toho je méně," vysvětloval.

Byť se na stezce měly prodávat zejména moravské burčáky, vy jste se údajně rozhodli pro ten italský. Je tomu tak?

Je to pravda. Deklarujeme to i na bečce. Myslíte si, že italské víno je horší než moravské? Určitě ne. Záleží na výrobci, ale je pěkná ženská Italka a pěkná ženská je také Moravanka. Stejné je to s vínem.

Nebyla možnost přivézt nějaký z Moravy?

U nás bohužel slunce v tuto chvíli ještě není na takové úrovni, aby to dozrálo. Vzhledem k tomu bereme hrozny z Itálie nebo Maďarska. Víno tam je v tuto chvíli více vyzrálé. Je pěkné, sladké. Akorát, jak někdo vymyslel, se tedy nesmí nazývat burčák, ale částečně zkvašený hroznový mošt. Potom lidi k tomu mají nedůvěru.

Na to navazuje další otázka. Mají podle vás lidé obavy z toho, že si koupí nekvalitní burčák?

Totéž je i s moravským burčákem. I kdyby se nedováželo nic, jsou lidi dobří a zlí. Ti, kteří chtějí podvádět, tak budou podvádět s moravským burčákem nebo s čímkoliv jiným. Pokud má člověk morálku, má to víno rád, tak to nebude pančovat.

Mohl jsem mít moravský burčák, ale nevzal jsem jej z toho důvodu, že by byl málo sladký, málo vyzrálý, musel by se tlačit cukrem, což mi nepřipadá poctivé. Víno se dělí na dvě skupiny. Buď chutná, nebo nechutná. Ostatní jsou kecy.

Jak se dá u burčáku vůbec podvádět?

Je to různé. Burčák se dá vyrobit z čehokoliv. Třeba my ho v létě děláme z višní. Toto je ale vyloženě burčák pro nás ve sklepě, kteří jej máme rádi. Funguje to ale na stejném principu. Ovoce se porýsuje, zkvasí a proběhne ten proces.

Burčák, který ve vaší vinotéce prodáváte si i sám vyrábíte?

Ano, koupil jsem italský mošt, sám jsem ho rozkvasil, podchladil a připravil k prodeji tak, aby se to nacházelo v takovém stádiu, kdy to lidem bude chutnat.

Kdy bude nejvhodnější doba, abyste přivezl burčák z Moravy?

Já počítám, že jej dovezu tak za čtrnáct dní. Budou se stříhat rané odrůdy müllerky, nějaký muškát a další. Potom se to musí pomlít, proběhne ten proces a pak to přinesu na prodej. Příroda je holt taková. Nedá se diktovat, jak to vyroste, vyzraje…

Má podle vás Opava potenciál, aby se z ní stalo vinařské město? Respektive město, kde lidé vínu rozumí?

Tendence je vzrůstající. Snažíme se o to nejen my, ale i Slezská univerzita s panem Burdou, který pořádá tuto stezku, abychom povědomí o víně rozšířili a kultura šla nahoru. Už se to projevuje i tady.

Před lety byly nejprodávanější vína sladké pálavy a podobná zvěrstva, která normální člověk nevezme do pusy. Už se to ale začíná zlepšovat. Samozřejmě pořád převládá víno s vyšším cukrem, neříkám, že je vždycky špatné, ale musí to mít nějakou kulturu.

Sudovky stále vítězí, tvoří to až osmdesát procent prodejnosti.

Já jsem vinař, na Moravě mám kamarády a snažím se tam vybírat tak, ať třeba sylvánské zelené skutečně chutná jako sylvánské zelené. Znám vinařství, která prodávají bílé stolní a na každou bečku napíšou něco jiného.