Nejen Slezanka je momentálně v souvislosti s opavským centrem ožehavým tématem. Živě se diskutuje také o objektu, který se nachází naproti ní. Jedná se o panelové domy na Horním náměstí s orientačními čísly 31, 33, 34 a 35.

Už před devíti lety vznikla studie týkající se humanizace jejich fasád. Z ní aktuálně vychází i současné vedení města. Mají zde vzniknout prostorné byty o velikosti 4+1 s možností parkování ve vnitrobloku. Ve slezské metropoli je po nich velká sháňka, a jakmile bude rekonstrukce dovršena, město je plánuje rozprodat.

„Stav těch domů je nejen vizuálně, ale i objektivně špatný. Mohli jsme se vydat cestou jejich pouhého zateplení tak, jak jsme zvyklí u paneláků v rámci sídlišť. Nicméně to bychom zakonzervovali podobu tohoto bloku na dlouhou dobu, následné politické reprezentace by asi těžko prosazovaly jakoukoliv další rozsáhlejší rekonstrukci,“ odůvodňoval opavský primátor Radim Křupala (ČSSD) a vzápětí ještě dodal:

„Proto jsme zvolili radikálnější krok a sáhli po vítězném návrhu celkové přeměny vzhledu i dispozice domů vypracovaném v rámci soutěže před devíti lety a budeme s ni dále pracovat.“

KLÍČOVÝ JE NÁZOR ZASTUPITELSTVA

Rozprodejem opravených bytů se mají pokrýt náklady na celou investiční akci. Ta má podle hrubých odhadů vyjít na 60 až 80 milionů korun. „Současným nájemníkům budou nabídnuty jiné, opravené byty ve vlastnictví města. Postupné stěhování by pak začalo v příštím roce,“ komentoval náměstek primátora Dalibor Halátek (Změna pro Opavu).

Stěžejní pro celý projekt bude schválení ze strany opavského zastupitelstva. Teprve potom může být zahájen proces přípravy územního řízení a získání stavebního povolení. Studie má být hotova za dva měsíce, samotná realizace by mohla začít do dvou let.

„Do konce roku se určitě nic dít nebude. Teprve poté, jestliže bude záměr rekonstrukce schválen zastupitelstvem, bude určen postup, respektive klíč, podle kterého budou lidé z daných domů od příštího roku postupně přestěhováváni do jiných uvolněných městských bytů.

Ty budou navíc po opravách, takže v lepším stavu než ty, které momentálně obývají,“ poznamenala tisková mluvčí Magistrátu města Opavy Lada Dobrovolná.

Nové vizáži bytových domů se nebrání ani někteří opoziční zastupitelé. „Můj dlouhodobý názor na prostor Horního náměstí je ten, že je potřeba řešit celé náměstí a zabývat se nejen Slezankou, ale právě i tím ošklivým panelákem na druhé straně.

Z hlediska urbanismu ten vysoký panelový dům vůbec nepatří na náměstí s takovými dominantami, jako je Hláska, divadlo a konkatedrála,“ uvedla zastupitelka Pavla Brady (Zelená pro Opavu) a následně doplnila: „Kromě toho je panelák ve velmi špatném stavu a rozhodně si zaslouží rekonstrukci.

Největší problém vidím v tom, že navržená humanizace zahrnuje objekty, které nejsou ve vlastnictví města, a domluva na realizaci s dalšími vlastníky může být složitější a zdlouhavá.“

Také lidé z řad odborné veřejnosti nejsou proti. „Viděl jsem různé návrhy z roku 2008 a musím říct, že většina byla velmi povedená. Nevidím důvod, proč by zde nemohlo být něco takového. Problém je, kam půjdou lidé, kteří tam dosud bydlí. Pokud by tam měly být byty o velikosti 4+1, zmenšil by se počet bytových jednotek.

Toto bydlení by pak bylo dostupné jednomu typu lidí. Jsem však pro to, aby počet jednotek zůstal stejný a v domech byla zachována věková pluralita jejich obyvatel,“ uvedl opavský architekt Michal Poláš.

KAM S NÁJEMNÍKY?

Naše redakce oslovila i současné nájemníky, kteří v dotčených bytech žijí. Patří k nim také Martina Lokočová.

„Přijde mi to jako nefér jednání. Na jaře za námi přijdou lidé z města a tvrdí, že se konečně budou vyměňovat okna, na což nájemníci dlouhé roky čekají, a teď dostaneme informaci, že bychom se mohli stěhovat? S manželem a dvěma malými dětmi bydlíme ve dvoupokojáku. Kdybychom se měli stěhovat do jiného městského bytu, raději si už pořídíme vlastní,“ uvedla.

Její sousedka Jana Gélová na této adrese žije od roku 1990. Jinam by se přestěhovala jen za určitých podmínek. „Odešla bych za předpokladu, že by nám byla nabídnuta adekvátní náhrada v centru města. A to samozřejmě v bytě, který by byl v lepším stavu, než jsou ty současné. V mnohých se totiž od šedesátých let, kdy se dům postavil, nic nezměnilo.

Někteří zájemci, včetně mě, v minulosti projevili zájem o odkup. Ten nám však ze strany města nebyl umožněn,“ vysvětlovala na závěr Jana Gélová.