Opavský hrad byl založen kolem roku 1400, přičemž v sedmnáctém století byl přestavěn na renesanční zámek. Dnes bychom jej ale ve slezské metropoli hledali marně, celý objekt byl totiž na konci devatenáctého století zbořen a jediným současným odkazem na něj je Müllerův dům.

Nyní k němu ale přibyl odkaz další, a sice laserová linka na fasádě budovy Mendelova gymnázia.

„Laserová linka, respektive dvě linky jsou umístěny tam, kde kdysi stával opavský hrad, potažmo zámek. Linky se rozsvítí pokaždé, když někdo procházející po chodníku protne prostor, kde se nacházela zeď hradu. V podstatě by se tedy dalo říci, že do něj člověk může pomyslně vstoupit. Jedná se o prostor široký asi osmačtyřicet metrů," vysvětlil Tomáš Skalík, z jehož hlavy celý nápad vzešel.

NEJLEPŠÍ VIDITELNOST LINEK JE ZA TMY

Jedná se o vůbec první světelné umění ve veřejném prostoru v Opavě a první svého druhu v kraji. „Nejlépe jsou obě laserové linky viditelné za tmy, případně za šera nebo když je venku zataženo. Ve dne tolik nesvítí, a to z jednoho prostého důvodu kdyby totiž bylo červené světlo silnější, mohlo by dojít k poškození zraku.

Myslím si, že se tímto mým projektem krásně skloubila historie místa a doplnila se vlastně i minulost celé budovy," pokračoval.

A jak dlouho Tomáši Skalíkovi vůbec realizace laserových linek trvala? „Přípravy začaly probíhat už asi před rokem. Samozřejmě jsme spolupracovali s vedením gymnázia, které nám vyšlo vstříc. Co se samotné instalace týká, zabrala nám tři dny, od pátku do pondělí. V nejbližších dnech k oběma linkám přibude ještě informační cedule, aby lidé věděli, o co se vlastně jedná," doplnil.

Ředitel Mendelova gymnázia v Opavě Petr Pavlíček nápad Tomáše Skalíka přivítal. „Poprvé jsme o tom spolu hovořili přibližně před rokem a já jsem samozřejmě hned řekl ano, protože je to skvělý nápad. No a rok se s rokem sešel a instalace je hotová," pochvaloval si.

On sám věděl, že v těchto místech ve středověku hrad a později zámek stál, avšak přesnější informace o jeho poloze neměl. „Netušil jsem, kde konkrétně objekt stál. Ještě jsem uvažoval, jestli třeba ředitelna zrovna není v místech, kde mívali Přemyslovci ložnice. Ale jak jsem tedy později zjistil, tak ne.

Ani se nám tady v noci po chodbách nepotulují žádní duchové," dodal se smíchem několik dalších postřehů Petr Pavlíček.

Opavský hrad a zámekHrad založil kolem roku 1400 kníže Přemysl I. Už na konci 15. století jej však obývali jen úředníci. V letech 1607-1634 byl hrad přestavěn na renesanční zámek. V letech 1712-1713 byl vypracován návrh na barokní přestavbu zámku, která se však neuskutečnila.

V první polovině 19. století vznikly v místě opevnění květinové a okrasné zahrady. Roku 1890 vykoupil zámek stát a město. Osud zámku se naplnil o dva roky později, když došlo k jeho zboření. Do dneška se ze zámku dochoval jen Müllerův dům, který dříve sloužil jako dům správce.

V minulém roce objevili archeologové při rekonstrukci Müllerova domu části zdi původního středověkého hradu.