Akce zahájená za doprovodného zpěvu místního sboru Domino se nesla v silně vlastenecké atmosféře. Čestná stráž vojáků v dobových uniformách držela hlídku u vlaku, vedle kterého byly umístěny prapory československých legií.

Slavnostní zahájení této raritní expozice si nenechali ujít ani současní zastupitelé města a pracovníci Slezské univerzity.

Přítomni byli první náměstek primátora Martin Víteček (SNZ), primátor města Opavy Radim Křupala (ČSSD), nebo rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja. Prohlídka přitáhla pozornost téměř všech věkových skupin obyvatel. Od seniorů až po ty nejmladší.

Přední řady přítomných byly určeny pro pamětníky a pozůstalé bývalých opavských legionářů. Slavnostní ceremoniál byl zahájen několika zdravicemi. Historii a životní osudy československých bojovníků připomněli vedoucí Národního památníku II. světové války a muzejní pedagožka Kamila Poláková a předseda Československé obce legionářské pro Moravskoslezský kraj plukovník Pavel Skácel.

Svou řeč pronesl také primátor Radim Křupala. Ten přivítal Legiovlak těmito slovy: „Jsem velice rád, že k nám Legiovlak dorazil. Je to velká připomínka historických událostí, které by neměly být zapomenuty. Boje československých legionářů na Transsibiřské magistrále, které probíhaly za první světové války je dobré lidem připomínat."

NEJVÍCE LÁKALA PLUKOVNÍ PRODEJNA

Na východní nádraží dorazilo třináct historických vagonů, které tentokrát kvůli technickým problémům nevedla hlavní tažná souprava. Přesto mohli návštěvníci nahlédnout do zajímavých expozic, které jednotlivé vagony nabízejí. Zde se dozví vše o tom, jak legionáři žili, pracovali a bojovali.

Největší zájem byl o prohlídku vagonu nazvaného Plukovní prodejna. Zde si mohli návštěvnici za pomocí organizátorů vyhledat, jestli nebyl někdo z jejich předků členem československých legií.

Neméně zajímavé expozice nabídly také vagony Polní pošta nebo Polní nemocnice. Interaktivní zážitek pak přinesla část vlaku s označením Osvětový odbor. V něm měli lidé možnost zhlédnout tematický film o životě v legiích.

Vysokou autentičnost vlakových náprav potvrdil jeden z návštěvníků a historik Jaromír Breuer: „Ta podoba se od dobové skutečnosti opravdu moc neliší. Samozřejmě srovnání mám pouze z fotek, ale i tak se povedlo organizátorům projektu odvést kus dobré práce."

Veřejnosti bude Legiovlak v Opavě přístupný zdarma každý den až do 29. září od 8 do 18 hodin.

Zdeněk Votava: Původně měli leginoáři k dispozici až jedenáct tisíc vlakových vagonů

Legiovlak dorazil v pátek v dopoledních hodinách do Opavy. Realizaci tohoto projektu nám v rozhovoru přiblížil bratr desátník Zdeněk Votava.

Kdo byl iniciátorem vzniku Legiovlaku, proč tento projekt vznikl?

Projekt Legiovlaku vznikl k příležitosti stého výročí založení Československé obce legionářské. Tím hlavním iniciátorem byl bratr Žufa. Ten přišel s myšlenkou obnovy částí legionářských vagonů někdy mezi lety 2008 a 2009. Jeho nápad si rychle získal podporu také ostatních bratrů legionářů, a tak se začal v roce 2010 samotný projekt realizovat.

Jaká je současná podoba Legiovlaku a jaké jsou plány jeho úprav do budoucna?

V této chvíli máme k dispozici celkem třináct zrekonstruovaných vagonů, z toho je dvanáct expozičních. Původně měli legionáři k dispozici až 11 tisíc vagonů, ve kterých nechyběl vlastní pivovar. Bylo to takové město na kolech. Do budoucna bychom tedy chtěli rozšířit expoziční nabídku o další zajímavé kupé, aby mohli lidé vidět, jak cestoval například legionářský velitel. Rádi bychom také získali vlastní parní lokomotivu.

Kdo se s vámi na projektu Legiovlaku podílel?

Těch partnerů bylo kromě Československé obce legionářské více. Projekt byl samozřejmě finančně náročný. Náklady na jeho realizaci jsou v řádech miliónů korun. K těm nejdůležitějším spolupartnerům patří určitě České dráhy Cargo, Správa železniční a dopravní cesty, Fosfa Břeclav nebo AlcaPlast. Velkou měrou nám pomohlo také Ministerstvo obrany České republiky.

Jaké jsou reakce návštěvníků?

Reakce lidí jsou velice pozitivní. Jen za letošní rok jich navštívilo Legiovlak přes 120 tisíc. Skvělá zpětná vazba nám chodí také od potomků bývalých legionářů. Ti nám často nosí jejich pozůstatky v podobě fotografií, nebo osobních věcí. Ty se pak snažíme do expozic zapracovat.

Pokud mají lidé zájem, mohou si ve speciálním vagonu našeho vlaku zjistit, zda nebyli jejich předkové u legií. Tato databáze je navíc neustále aktualizována, a to i díky spolupráci s návštěvníky.

David Beinhauer