Tato strana ji blíže představuje a věnuje se také samotné výstavě. Pamětní medaile. Právě ta měla připomínat První putovní výstavu zemědělskou, živnostenskou a osvětovou, kterou připomínáme na jiném místě této strany.

Celá řada hmotných památek upomínajících na tuto reprezentativní opavskou událost je uložena ve sbírkách Slezského zemského muzea a využívána při příležitostných akcích a výstavách. Je tomu tak i s medailemi, které byly raženy v souvislosti s výstavou roku 1927 a udělovány jako ocenění a uznání zásluh těm z téměř šesti set zúčastněných vystavovatelů, u kterých byly zaznamenány vynikající dosažené výsledky, či kteří zaujali pozoruhodnými exponáty.

Zatímco lícní strana udělované medaile zachycuje pohled na město Opavu s areálem zimního stadionu a bývalé sportovní haly v popředí, sujetem rubní strany je propojení několika tematických celků, které byly hlavní náplní celé akce. Měl to být: rozvoj zemědělství, průmyslu, obchodní činnosti a jednotlivých živností, stejně jako aktuální pohled na úspěchy v oblasti finančnictví a osvěty.

Symbolizují je ozubené kolo, také část hospodářského stroje, knihy a hořící pochodeň, které tvoří pozadí stojící ženské postavě. Co se materiálu týče, jsou běžné varianty této medaile vyražené v bronzu, včetně jejich pozlacené a postříbřené verze, zhotovené z téhož kovu. Známé je rovněž provedení medaile ve stříbře, kdy je na její hraně použit jeden z tehdejších prvých československých punců, kterými bylo označováno drobné stříbrné zboží v kvalitě 900/1000.

V této souvislosti je nutno upozornit také na drobnou zmínku naznačující existenci zlaté medaile, tento písemný odkaz však nemáme dosud nijak doložen materiálem. Nově k těmto již vyjmenovaným exemplářům opavské medaile můžeme nyní přiřadit vzácný cínový návrh výstavní medaile, který byl organizačnímu výboru předložen spolu s dalším odražkem (rovněž v cínu), který byl pak posléze odsouhlasen a realizován.

Ražbu medaile provedl pražský rytecký závod Karnet a Kyselý. Zdá se, že výběr této ražebny nebyl nijak náhodný, neboť s jedním z hlavních organizátorů, kterým byla Ústřední hospodářská společnost pro Slezsko se sídlem v Opavě, tato pražská firma již v předešlých létech na několika medailích spolupracovala.

Nadále však zůstává otázkou, zda byla žižkovskému podniku Karnet a Kyselý zadána také realizace odznaku, který byl ražen rovněž k této výjimečné opavské akci uspořádané v srpnových dnech roku 1927.

Věra Michnová

Výstava patřila ve Slezsku mezi nejvýznamnější

První putovní výstava zemědělská, živnostenská a osvětová. Tak se jmenovala výstava, u příležitosti které byly vydána pamětní mince. Kromě jiného ji také připomínala do 30. listopadu výstava o legionářském muzeu ve výstavní budově Slezského zemského muzea. V Opavě putovní výstava probíhala od 6. do 21. srpna roku 1927.

„Patřila k nejvýznamnějším akcím svého druhu realizovaným ve Slezsku. Pro tak významnou událost nebyla Opava zvolena náhodně. Toto důležité politické, kulturní i hospodářské centrum mohlo využít bohatých expozičních i výstavních zkušeností muzejních institucí, které zde postupně vznikaly od počátku 19. století,“ uvedla historička Věra Křenovská ze Slezského zemského muzea.

Uvedená výstava nebyla podle ní první akcí propagující všestranný hospodářský a kulturní pokrok ve Slezsku. Například již počátkem 20. století se v Opavě- Jaktaři konala výstava seznamující návštěvníky s rozvojem českého zemědělství, kterou připravila Ústřední hospodářská společnost.

„První putovní výstava zemědělská, živnostenská a osvětová v Opavě patřila k nejrozsáhlejším a nejreprezentativnějším celostátním akcím uvedeného charakteru. Výstava se konala pod záštitou ministerstva zemědělství a Zemské správní komise pro Slezsko,“ doplnila Křenovská.

V čestném předsednictvu zasedl i Petr Bezruč

V čestném předsednictvu zasedali kromě jiných purkmistr města Opavy A. Franz nebo předseda Zemské správní komise pro Slezsko F. Pelc, a prezident Obchodní a živnostenské komory v Opavě A. Schmolik a také poštovní rada z Brna V. Vašek, což nebyl nikdo jiný než básník Petr Bezruč.

Jedním z hlavních organizátorů a realizátorů akce se stala Zemědělská jednota Československé republiky se sídlem v Praze, významný a fundovaný reprezentant československého výstavnictví. Její předseda, poslanec A. Prokůpek, byl jmenován do čela výstavního výboru. Na přípravě výstavy se finančně a realizačně podílely i další instituce – Ústřední hospodářská společnost pro Slezsko v Opavě anebo také Ústřední jednota českých živnostníků a živnostenských organizací pro Slezsko v Opavě a Matice opavská v Opavě.

„Hlavním cílem opavské výstavy bylo oslovit co nejširší návštěvnickou veřejnost a seznámit ji s národnostním, kulturním a ekonomickým rozvojem českého Slezska. Zaměřila se i na historii Opavska a zvýraznění politických, ekonomických a kulturních úspěchů dosažených v tomto regionu,“ objasnila Věra Křenovská.

Výstava byla rozčleněna do několika tematických celků. K nejrozsáhlejším patřily oddíly zaměřené na rozvoj zemědělství a lesnictví, výrazná pozornost byla věnována problematice rozvoje průmyslu, živností, obchodní činnosti, finančnictví a osvětě. Z uvedeného rozdělení vycházelo i architektonické pojetí jednotlivých celků.

Výstava se konala mezi muzeem a gymnáziem

Jedním z předpokladů úspěchu celé akce se stala volba vhodného místa. „Její lokalizace v centru města byla vynikajícím rozhodnutím. Prostor vyhrazený pro výstavu byl vymezen komplexem školních budov, Zemským muzeem, kluzištěm, parkem a ohraničen byl přilehlými městskými komunikacemi.

Realizátoři výstavy, kteří zde získali 5 000 čtverečních metrů zastřešené plochy a 20 000 čtverečních metrů volné plochy, akceptovali požadavek výboru, aby zájemci s co nejmenší fyzickou námahou měli možnost zhlédnout co nejvíce vystavených exponátů,“ uvedla Křenovská.

Expozice využívaly i školních budov

Vstup na výstaviště zajišťovaly tři architektonicky velmi vkusně vyřešené brány. Při instalaci dílčích částí bylo využito místností jak ve školních budovách, kde byly přednostně umístěny expozice školských, kulturních a osvětových institucí, tak i v Zemském muzeu, v němž vystavovalo Sdružení moravskoslezských výtvarných umělců.

V tzv. Müllerově domě, kde dnes sídlí archeologické pracoviště SZM, byly prezentovány národopisné sbírky a exponáty dokumentující památky domácího a zahraničního odboje. „Vedle hlavního výstaviště byly vybudovány vkusné pavilony, které navrhli a realizovali stavitelé a architekti Gottwald, Lundwall, Migliarina, Kromer a další. V nich se nacházely expozice zemědělství, lesnictví, zahradní architektury, stavebnictví, průmyslu a živností, hospodářských mechanismů aj.,“ popisuje Křenovská.

Ve dvou velkých plátěných stanech se konaly přehlídky domácího zvířectva. Návštěvníci se mohli najíst v restauracích a stáncích s občerstvením, odpočinout si a pobavit se v zábavním centru situovaném v prostorách městského kluziště. Pro obyvatele Opavy byly nejatraktivnější oddíly, v nichž své výsledky představovaly místní firmy, například Minerva, Opavská akciová společnost pro rafinování cukru nebo Slezská Grafia nebo Breda a Weinstein.

Celkově počet vystavovatelů přesáhl počet 600. Výstavu, která skončila morálním a finančním úspěchem, zhlédlo 80 000 zájemců. Stala se manifestací politických, hospodářských, národních a kulturních úspěchů Českého Slezska.

Milan Freiberg

Tradice muzejnictví v Opavě

Že tradice muzejnictví byla v Opavě skutečně bohatá dokládá založení Gymnazijního muzea v roce 1814. Toto nejstarší muzeum v zemích Koruny české uchovávalo mineralogické, entomologické, botanické, zoologické a další sbírky.

V roce 1883 zahájilo svoji činnost Zemské muzeum, vytvářející ucelené monumentální kolekce uměleckých a uměleckořemeslných děl; Muzeum Matice opavské, šířící vzdělání a osvětu od roku 1884 a shromažďující sbírky o životě českého lidu ve Slezsku a na Opavsku; Městské muzeum, rozvíjející se od roku 1896 a zaměřující se na šíření znalostí o nejstarší minulosti i současném rozvoji města; Československé zemědělské muzeum, dokladující od roku 1925 úspěchy dosažené na úseku zemědělské výroby a Muzeum památek národního odboje, dokumentující od roku 1928 slavnou historii čsl. legií.