Neodmyslitelná cimbálovka a folklorní tance, tentokrát ne ve slezských krojích, ale v masopustních maskách. Tak to v úterý vypadalo na Horním náměstí v Opavě. Loučení s masopustem symbolicky zahájil náměstek primátora Dalibor Halátek tím, že předal náměstí masopustním maskám. Musely mu ale slíbit, že do půl šesté vše utichne.
Loučením s dobou bujarého veselí a hodování provázela ředitelka Střediska volného času Jaroslava Poláková, která vyzvala účastníky, aby pamatovali na to, že podle tradice se mohou veselit jen do půlnoci. Folklorní soubory Vrtek, Úsměv a Ischias se proměnily v přehlídku masopustních masek. Nechyběla Smrtka, jejíž chvíle nadešla, když se v závěru veselice skácela basa a už ji nebylo pomoci.
Jinak Smrtka pózovala hlavně jako objekt fotografů. Jedna z účastnic masopustu se k ní vrhla se slovy, že se s ní musí vyfotit, protože k ní má už blízko. Chytala se také „sviňa", která se stále řezníkovi vysmekávala a do „trok" se nakonec nedostala a utekla.
Muži předvedli svůj šavlový tanec Pod šable. Nechybělo ani vodění medvěda. Poté, co se zhroutila basa, zavolali k ní rovnou faráře, který spolu s kostelníkem base naposledy zazpíval. Smuteční průvod se pak odebral kolem Koule do dvora za budovou Hlásky a masopustní rej tak symbolicky utichl.
TRADICE ROZHODNĚ NESKOMÍRÁ
Uplynulý víkend se na Opavsku nesl v duchu masopustů. V řadě obcí se vypravil průvod, který obrážel místní domy.
U jednoho z nich, v Jančí nedaleko Březové, nechyběla ani naše redakce. Přijali jsme roli sestřičky a vyrazili do domácností. Drtivá většina z nich byla na návštěvu perfektně připravena. Nechyběly jednohubky, domácí koblihy a spousta dalších dobrot. Paralelně s tím se rozlévala také pálenka. Hruškovice, slivovice, bylo toho dost a musíme přiznat, že u zhruba desátého domu už únava spojena s alkoholem byla trošku cítit.
Tohle ovšem byl masopust se vším všudy. V Jančí totiž nejde pouze o okrajovou záležitost, která by každým rokem skomírala. Průvod mohl čítat zhruba třicítku koledníků a zapojily se prakticky všechny věkové kategorie. Přibližně pět až šest hodin koledování provázela příjemná atmosféra. Lidé měli možnost se vidět a popovídat si.
Na závěr se podával guláš a po odpoledním odpočinku následovala akce v budově bývalé místní školy. Bylo totiž nutno ještě pochovat basu. Teprve potom mohl být masopust v Jančí definitivně považován za ukončený.
Milan Freiberg, Petr Dušek