Zmiňuje nepříjemnou zkušenost s řidičem autobusu. „Přeběhl jsem silnici a po nastoupení do autobusu jsem si chtěl vzít lístek, ale řidič ho držel v ruce a slovně mne napadl: Co to tady hrajete! Já jsem vás viděl přebíhat. Ve voze jsem se posadil vpředu a když jsem chtěl při vystupování použít přední dveře, což znevýhodnění pasažéři mohou, odbyl mne řidič s tím, že se vystupuje jen zadními dveřmi,“ uvádí Petr Pavelek.

Jako masér ví, kam na těle klienta sáhnout, píše na mluvícím počítači, hraje na bicí, používá mluvící telefon a při vaření na něj mluví kuchyňská váha. S asistencí je schopný vykonávat i zahradní práce - kácet malé stromy. hrabat, stříhat, rýt, kopat, sekat a řezat menší větve, lézt po stromech a ořezávat je, rozdělat oheň. čistit bazén, nosit břemena, vozit věci na kolečku nebo odhazovat sníh.

„Jsem rodič a kromě mytí oken dělám doma veškerý úklid – převlékám postel, vařím, peču a případně peru. Na rozlišování barev existují aplikace i pomůcky a dnešní dotykové telefony mají hodně aplikací pro slepce,“ přibližuje Petr Pavelek své běžné aktivity. Rád chodí do přírody, plave, bruslí a je otužilec, dřív dělal atletiku i judo a lyžoval.

Jak žijí v Opavě další nevidomí

Podobně žijí v Opavě i další zrakově postižení lidé. Paní Kamila rovněž zvládá všechny domácí práce i nutné úkoly včetně péče o svého vodícího psa, kterého musí nakrmit, vykoupat, vyčesat a vyvenčit. Jako asistentka lektora v organizaci KAFIRA připravuje klientům kávu nebo čaj, pomáhá pro ně připravovat různé aktivity i pomůcky a spolupracuje s praktikanty. „Jezdila jsem na osvětové akce, aby se lidé dozvěděli něco o nevidomých, vytvářela jsem různé kvízy a soutěže,“ jmenuje paní Kamila.

Nejoblíbenější aktivitou pana Františka je závodní hra kuželek pro zrakově postižené. „My nevidomí si na startu nejdříve osaháme dráhu a hrajeme oběma rukama. Rád navštěvuji hmatové výstavy, mám rád modely staveb, historická auta, rád jezdím vlakem a v létě na dvoukole tandemu. Pomocí počítače poslouchám knihy v digitální podobě a v zaměstnání s kolegy něco kompletujeme nebo vyrábíme dekorativní věci. Chutná mi pivo a občas si na něj zajdu,“ přibližuje František své záliby.

Pan Marek v práci hlásí do obecního rozhlasu, pořizuje zápisy z jednání zastupitelstva, upravuje veřejnoprávní smlouvy a excelové tabulky, nosí dopisy na poštu, přepojuje zaměstnancům telefony a teď se začal učit předávat datové zprávy. „Ve volných chvílích mě baví plavání, povídání s přáteli, návštěva divadla, kina, koncertů a cestování. Před třemi lety jsem absolvoval vyhlídkový let a pilot mě pak svezl ve vojenské bugině. To pro mě byl životní zážitek,“ popisuje nevidomý Marek.

„Slepce spojuje slepota, ale každý z nás je jiný. Mezi nevidícími od narození a později osleplými je rozdíl,“ dodává Petr Pavelek a věří, že podobný zážitek, jaký měl s řidičem autobusu, ho už nepotká.