Pravda je, že na zasedáních opavského zastupitelstva to miliony jen lítá. Je na tom město s financováním skutečně tak špatně? Podle vedoucího finančního a rozpočtového odboru opavské radnice Miroslava Drösslera jsou některé informace v médiích zkreslené.

Tak například, Opava si letos údajně nebrala úvěr pět set milionů, jak některá média uváděla. „Město má nyní roční úvěrový rámec dvě stě padesát milionů,“ vysvětluje Drössler. To znamená, že více než čtvrt miliardy z nového úvěru čerpat letos nemůže.

Kostlivec v opavské skříni se nazývá Slezanka. Úvěr na její koupi za bývalého primátora Zbyňka Stanjury (ODS) činil před několika lety čtyři sta milionů, ačkoli přímá investice byla „jen“ dvě stě sedmdesát. „Většinu zbytku bylo tehdy v plánu dát na nový Obecní dům, ale nakonec to nebylo potřeba a peníze zůstaly pro jiný projekt,“ vysvětluje Drössler a pokračuje: „Peníze nakonec šly na revitalizaci Kateřinek a tři tamní vnitrobloky.“

Dnes už se prý některé investice do Kateřinek radnici vrátily a byly poslány jako mimořádná splátka původního úvěru. Tím však bludiště městské kasy nekončí. Například slavný čtyřsetmilionový úvěr ještě není ani vyčerpán do dna. Radnice z něj může čerpat zhruba ještě patnáct a půl milionu. Zároveň ho však už musí i splácet.

A na splácení toho zbývá ještě dost, jmenovitě tři sta čtyřicet milionů. Všechny úvěry přitom Opavě poskytují banky bez konkrétního ručení, což vysvětluje Miroslav Drössler jednoduše: „Obce, to jsou pro banky úplně jiný druh klientů a ony vědí, že se jim to vrátí.“

Jak jsou na tom některá jiná města na Opavsku? Například Vítkov docela slušně. Při letošním ročníku soutěže Město pro byznys dokonce získal speciální ocenění za přístup k veřejné správě, kde bylo jedním z kritérií zadlužení města. Jediný dluh vítkovské radnice je prý letos kupříkladu tvořen jen penězi za rekonstrukci městského úřadu, tedy 3 miliony a 150 tisíci korunami.

Dolní Benešov má dluh zhruba 10 milionů, což je 18% jeho ročního rozpočtu. Ten přitom činí 54 milionů. Hlučín dluží 41,5 milionu, což dělá 10% ročního rozpočtu, který čítá 411 milionů.

Dobrat se u Opavy stejně konkrétních čísel je práce pro detektivní kancelář. Nikdo totiž není schopen přesně vyčíslit dluh a každý z kompetentních hovoří jinak. Nicméně zůstaneme–li u dluhu ve výši 500 milionů, o kterém se nejčastěji mluví, pak ten činí 47,31 procenta ročního miliardového rozpočtu Opavy. A právě těmito čísly by se Opava měla řadit na druhou nelichotivou příčku v zadluženosti mezi dalšími městy kraje.

Tomáš Pustka, Zuzana Urbánková

Historie dluhu Opavy

Dluh města Opavy prudce narostl ve chvíli, kdy v dubnu 2009 vládnoucí koalice protlačila na zastupitelstvu přijetí úvěru ve výši 400 milionů korun. Z této částky za 270 milionů následně odkoupilo tu část Slezanky, která patřila podnikateli Škamradovi a která teď složitě hledá nové nájemce.

Už tehdy ale dnešní náměstkyně primátora a tehdejší opoziční zastupitelka Pavla Brady vypočítávala, že odkup Slezanky bude stát 270 milionů, úroky 150 milionů, vyrovnání s Jednotou 30 milionů… a to prý město jen koupilo samotný barák.

„Podle mých výpočtů nebude město ve ztrátě osmdesáti, ale tří set padesáti milionů,“ netajila se svými propočty ve chvíli, kdy tehdejší primátor Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdil, že Opava touto transakcí tratí osmdesát milionů korun.

Nicméně o rok později bylo rozhodnuto, že další kus úvěru, přibližně 30 milionů, bude určeno na výkup pozemků pro plánovaný obchvat města a i dále byly peníze z úvěru používány pro různé účely, hlavně jako překlenovací částky pro další úvěry a dotace. Peníze z úvěru měly také pomoci s rekonstrukcí Obecního domu, ale nakonec nebyly potřeba.

Martin Kůs