V prostoru na Horním náměstí za Slezankou vyroste v pátek 23. srpna od 17 do 19 hodin stánek poštovního úřadu, kde si zájemci mohou koupit speciální pohlednice, napsat pozdravy těm, kterým je chtějí poslat a odevzdat je poštmistrovi. Přítomným divákům bude vyhrávat country kapela Tarantule, ovládání biče a koltu předvedou Vilda s Eliškou a program bude komentovat Líba Hanáková. K předávce pošty ze sedel znavených koní z Polska do sedel čerstvých českých koní se pak uskuteční v sobotu kolem 9 hodin na česko – polské hranici. První zastávka jezdců na českém území bude kolem desáté hodiny u parkoviště hypermarketu Albert.
Pony Express slaví letos v Česku už čtyřicet let. Kolem roku 2000 došlo ke změně systému a místo losování se vytvořilo stabilní obsazení úseků podle potřeb jezdců. „Podařilo se nám navázat kontakt s polským milovníkem westernu Lotharem Königem z Wiekzszyc - ranče Nowego Dvora. S organizací prvního ročníku jsem Polákům pomohl a s nadsázkou říkám, že jsem byl prvním polským šerifem Pony Expressu. Zúčastnil jsem se i jejich posezení s rekapitulací akce a moc mi to připomnělo naše začátky. V pozdějších letech se polská část protáhla až k Poznani takže přibyly i hluboké dojmy z nočních úseků,“ vzpomíná opavský předák moravské severní větve Mirek Kozelský, který vozil poštu v sedle koně do roku 2007.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Opavský Týden divů: Pití piva na hlavě? Žádný problém
Českou trasu naplňovali Mirek Koláček, Mirek Schindler, sourozenci Hanákovi, manželé Gilíkovi, Lojza Šván, Němec Siegfrid Krupa, později Luděk Pavera, Ivo Ambroz. Úsek z Jerlochovic do Suchdola jezdil Milín (Hospodář) Kašpárek s Jirkou Hubertem, poději Honza Valchař s Martou Matulovou. Poštmistry, správně postmastery, byli šéfka Wee West clubu Betty Adamcová, bankovní úvěrářka Inka Jirková, historik Slezské univerzity Jirka Šťastný, učitel Jirka Gill, učitelka MŠ Jana Binarová s vnukem Ondrou, řidič sanitky Kamil Knězek nebo zahradnice Gába Kirschnerová s dcerou Eliškou a nelze zapomenout na spolehlivého a ochotného řidiče doprovodného vozidla Vaška Tolocha. Pár z jmenovaných už bohužel námi není.
První ročník měl v Opavě úspěch též u magistrátu a od primátora Jana Mrázka dostal Miroslav Kozelský děkovný dopis s díky za oživení tradice Pony Expressu v Evropě a za rozšíření jeho trasy o moravskou větev. „Vážený pane doktore. Jsem rád, že zavítá do Opavy. Historicky první průjezd našim městem bude příležitostí k navázání nových kontaktů a výměně informací. V době existence nejmodernějších telekomunikačních prostředků je připomínka tradičního způsobu komunikace mezi lidmi obzvlášť přínosná,“ uvedl tehdejší primátor ve svém dopise. „Magistrát nám každoročně umožňuje otevřít Post office v městě a zaplatí kapelu, v roce výročí desáté jízdy dokonce Taxmeny. Několik let jsme také provozovali "boční větev" z festivalu El Dorado. Bohužel se tam změnily podmínky, takže jsme se rozhodli Post Office tam už neotvírat. Letos fungujeme už čtyřicet let a v to jsem při Jindrově náboru jezdců na westernových závodech v Emauzích u Vražného opravdu nedoufal. Přejme si, abychom bez problémů, úrazů nebo hádek udržovali tuhle úžasnou věc dále v chodu, třeba až do stovky,“ optimisticky konstatuje Mirek Kozelský.
Někdy se jezdcům postaví do cesty překážky i když na rozdíl od původních amerických „pošťáků“ nejde o Indiány. „Stává se, že se některý úsek nedá projet, prostě některý majitel to najednou zakáže a letos to byl snad jen jeden na Slovensku. Ale přihodí se, že kůň začne kulhat nebo odmítne v noci přejít most. Ze začátku se stalo, že přišla průtrž mračen a voda se dostala až do brašny s dopisy, které se pak musely sušit na slunci a bylo nutné luštit rozpité adresy. Pamatuji i případ, kdy v Čechách jezdce přepadli a uloupili jim poštu. Naštěstí se pak ukázalo, že šlo jen o vtípek, a pošta byla řádně doručena. Tehdy to ale vzbudilo velké emoce a od té doby se takové překvapení neopakovalo,“ dodává předák Kozelský.
Tradice Pony Expressu vznikla v Americe 19. století v době, kdy ještě nebyla zavedena železnice a doručování poštovních zásilek tudíž muselo být pomocí koní. V roce 1860 byla zřízena expresní poštovní linka, kterou zajišťovali osamělí jezdci na koních. Trasu, vedoucí nebezpečnou pustinou s nepřátelsky naladěnými indiány, projížděli nejdříve za jedenáct a později už dokonce jen za devět dní. Tašky s deseti až patnácti kilogramy pošty měli připevněny u sedla. Legendou té doby byl proslulý William F. Cody alias Buffalo Bill ( 1848 až 1917). Jeho život byl hodně pestrý. Byl lovcem bizonů, jezdcem Pony Expressu, armádním zvědem a především vyhlášeným dobrodruhem. Později založil jezdeckou revui a byl nejenom jejím majitelem, ale též hlavní hvězdou. Program byl proslulý jezdeckými i střeleckými disciplínami a až neuvěřitelnými výstupy indiánů, kovbojů a krotitelů divokých koní. Buffalo Bill s ním navštívil řadu států a 9. srpna 1906 ho od 14 a pak ještě od 20 hodin předvedl nadšeným opavským divákům v prostoru tehdejšího armádního cvičení na okraji dnešních Městských sadů.
