Dne 30. června 1946 proběhla ustavující schůze nového Místního národního výboru v Opavě a v čele města stanul Vladimír Mařádek, kterého vedení strany považovalo za nejschopnějšího mladého funkcionáře. Po jeho funkčním období došlo ke změně názvu na Ústřední národní výbor města Opavy a po ustavujícím zasedání v roce 1948 byl do jeho čela zvolen Josef Přikryl.

Toho ve funkci vystřídal Rudolf Illík a poté Josef Kravar, to už ale opět pod hlavičkou místního národního výboru. Dne 30. května 1957 nastoupil do jeho čela Miroslav Gottwald a posléze Miloslav Ochman, který byl z funkce odvolán po konfliktu se zákonem. Místo něj vedl město po zbytek období Drahomír Neuser.

Jeho následovník Karel Glogar byl zvolen 4. července 1964 a ve funkci vydržel až do roku 1971, kdy jej vystřídal Jan Serafin. V osmdesátých letech se jako první na postu předsedy národního výboru objevil Jiří Doucha a v roce 1986 Petr Ambroz. Posledním předsedou pak byl Štěpán Krpec.

Předsedové národního výboru

Arthur Hrbáč 1945
Vladislav Krejčí 1945 - 1946
Vladimír Mařádek 1946 - 1948
Josef Přikryl 1948 - 1950
Rudolf Illík 1950 - 1954
Josef Kravar 1954 - 1957
Miroslav Gottwald 1957 - 1960
Miloslav Ochman 1960 - 1963
Drahomír Neuser 1963 - 1964
Karel Glogar 1964 - 1971
Jan Serafin 1971 - 1981
Jiří Doucha 1981 - 1986
Petr Ambroz 1986 - 1989
Štěpán Krpec 1989 - 1990

Porevoluční období

Dopady událostí ze 17. listopadu 1989 se začaly rychle přenášet z Prahy do ostatních měst a na vnitřním životě Opavy se projevily v úterý 21. listopadu, kdy se členové opavského divadla přihlásili k výzvě pražských umělců a vstoupili do stávky. Změny museli nevyhnutelně zasáhnout radnici a její vedení.

Čerstvě ustanovené Občanské fórum začalo tlačit na odstoupení Petra Ambroze a celého městského výboru. Jeho členové si ale dlouho nechtěli připustit stávající situaci a funkce složili až 5. prosince pod tlakem veřejnosti. Do prvních svobodných voleb po dlouhé řadě let jej ve funkci vystřídal komunista Štěpán Krpec.

Volby se konaly 8. a 9. června 1990, městský národní výbor se transformoval na Úřad města Opavy a podle obdržených hlasů si strany rozdělily mandáty takto: 28 OF, 11 ČSL, 7 KSČ, 7 ČSSD, 5 Strana zelených, 5 Hnutí za samosprávnou demokracii, 3 ČSS, 2 Politické hnutí členů JZD a jeden hlas obdržela Křesťansko-demokraticá strana, Sdružení nezávislých a Čs. strana zemědělská.

Nové zastupitelstvo do svého čela postavilo Jiřího Staňka, člena OF. Toho vystřídal o čtyři roky později Jan Mrázek, kandidát Občanské demokratické aliance a tehdejší ředitel Mendelova gymnázia. Během jeho vlády vzbudilo vzrušené diskuze odhalení pomníku obětem totalitních režimů a členové KSČM dokonce oficiálně protestovali.

Další změnu v čele města přinesl rok 2002, kdy se Opava stala obcí s rozšířenou působností a převzala některé kompetence okresního úřadu. Primátorem se v tom roce stal Zbyněk Stanjura, člen ODS. Jeho strana získala v „komunálkách" 11 mandátů, stejně jako ČSSD. Osm mandátů šlo ke KSČM, Sdružení nezávislých získalo sedm, KDU-ČSL šest a US-DEU dva. V té době se město stalo zřizovatelem několika příspěvkových organizací, například Slezského divadla, Knihovny Petra Bezruče, nebo mateřských a základních škol.

Dosavadní opavský primátor Zdeněk Jirásek vzešel v roce 2010 z koaliční dohody vítězné strany SOS, která získala sedmnáct mandátů a ČSSD, která skončila druhá s jedenácti mandáty. Devět získala ODS, pět KSČM a tři KDU-ČSL.