Ve Slezském divadle všechno začalo smlouvou mezi bývalým ředitelem Karlem Drgáčem a režisérem Zdeňkem Černínem na post režiséra v hlavním pracovním poměru. Černín si domluvil ještě „vedlejšák“ v jiném divadle a ve Slezském divadle se už neobjevil.

Nový ředitel mu to toleroval do doby, kdy nastaly různé provozní a pracovní záležitosti, u kterých byla jeho přítomnost žádoucí. K návratu a své pracoviště ho však vyzýval opakovaně a marně.

„Neoficiálně jsem mu v tomto směru volal nebo mailoval častokrát, ale zbytečně. Pokaždé odpovídal sdělením, že nepřijde, že na nás nemá čas nebo obviněním ze šikany. Po pěti absencích dostal pan Černín upozornění na možnost výpovědi, ale to rovněž ignoroval,“ konstatuje ekonomický náměstek Slezského divadla Martin Dobeš, který byl v té době pověřený vedením divadla.

Návrat k původnímu dramaturgickému plánu Černínovi sice režijní povinnost neposkytl, ale jeho aktivity vyžadoval. „Požadovali jsme po něm režijní dohled a hodnocení jednotlivých inscenací i práce jejich režisérů. Tyto poznatky měly být základem k vytvoření nového dramaturgického plánu,“ vysvětluje Martin Dobeš.

Uvedené práce dotyčný vykovávat odmítl, ale svůj měsíční plat nadále pobíral.

Vedení divadla nakonec došla trpělivost a Zdeněk Černín se dočkal výpovědi pro hrubé porušení pracovních povinností a kázně. Nesouhlasil a žádal opavský okresní soud o její zneplatnění. Soudce došel k závěru, který je snem každého neposlušného zaměstnance - dal mu za pravdu. Tím uznal, že zaměstnanec není povinen zaměstnavatele respektovat.

Zákoník práce jasně stanoví právní stránku vztahů v tom smyslu, že zaměstnanec je povinen řídit se pokyny nadřízeného. O tom, že by jeho litera neplatila pro divadla, v něm není ani zmínka.

Stávající ředitel Ilja Racek si už prošel vedením několika divadel i kulturních institucí. „S tím, že by některý zaměstnanec svévolně nechodil do práce a na výzvy nereagoval, jsem se dosud nesetkal. Režiséři občas mívají vedlejší aktivity, ale práce pro zaměstnavatele je pokaždé prioritní,“ míní ředitel Racek.

Vyjádření Zdeňka Černína k celé kauze se redakci zjistit nepodařilo. Dopolední telefonát odmítl s tím, že nemá čas a vyjádří se odpoledne. Pak už telefon nebral.

Zdůvodnění soudního verdiktu vyznívá ve smyslu, že režisérovy běžné povinnosti v tomto případě účast na poradách, řešení provozních problémů a další záležitosti, související s pracovním zařazením, jakož i reakce na zaměstnavatelovy výzvy, nejsou vůči zaměstnavateli povinné. To je dost zajímavý výklad Zákoníku práce.

Slezské divadlo se proto odvolalo s vědomím, že verdikt okresního soudu by mohl vyvolat závažný precedens, postihující nejenom divadla.