Ve většině případů jsou ale s vývojem společnosti nespokojení, byť jim dochází, že i předtím to nebylo růžové.

Otevřené hranice, korupce a také globalizace

„Jako klady vidím otevřené hranice v Evropské unii, a co si budeme nalhávat, státní svátek je taky fajn,“ směje se padesátiletá fakturantka Jana Martínková z Raduně. „Záporů je bohužel mnohem víc, v práci jsme se na nich shodli,“ dodává ale vzápětí vážněji.

„Jedním z těch hlavních je naše rozkradená republika, která je mimo jiné docela slušně zadlužená. Taky je po revoluci šílená korupce,“ stěžuje si. „Rovněž si nemyslím, že je docela vhodné platit regulační poplatky ve zdravotnictví. Otázkou zůstává, zdali je dobrá globalizace, ale já osobně se domnívám, že má za následek potlačení českého hospodářství, a to není dobře,“ uzavírá.

„Ano, to jak to tady vypadalo určitě nebylo v pořádku,“ pokyvuje hlavou pětapadesátiletý automechanik Martin Holubka z Opavy. „Zároveň, ale s touto relativní svobodou, začala upadat funkce státu. Stát je služba, za kterou my, řádní občané, platíme ze svých daní. Jako služba se ale postupně zbavuje svých povinností,“ doslova se rozhořčí.

„Aby člověk, co celý život řádně platil daně a platil si zdravotní a sociální pojištění, se měl obávat, co s ním bude v důchodě. Nemluvě o vnoučetech, která možná nebudou mít finanční prostředky na studování na normální státní škole. To mi přijde vyloženě postavené na hlavu. Totalita v pořádku nebyla, ale nemuseli jsme se neustále obávat, co s námi bude,“ dodává na závěr.

Svoboda jako jednoznačný klad

Svobodu jako jednoznačný klad revoluce vidí i osmačtyřicetiletý podnikatel Břetislav Haška z Opavy. „Sedmnáctý listopad pro mě znamenal především svobodu. V té době jsem si myslel, že zařízla bolševika. Dnes mi ale dochází, že ho nezařízla, ale bolševikové jen převlíkli kabát,“ vyjadřuje se trpce k dnešní situaci.

„Jsou mnohem horší, akorát místo komunistů mají na čele nálepku kapitalistů. Jako jediné pozitivum vidím to, že svobodu ale stále mám,“ dodává. „Když bych se měl podívat na to, co mi revoluce vzala, jsou to jednoznačně ideály. Opravdu jsem tenkrát věřil, že se něco změní. A změnilo. Bohužel k horšímu,“ nechápavě kroutí hlavou.

„Proto se dnes už starám jen sám o sebe. Doufal jsem, že až nastoupí nová generace, vnese do politiky čerstvý vzduch. Ale tak to bohužel není. Je to divoká džungle, kde silnější sežere slabšího,“ uzavírá.

Klára Jarošová

Jak vidí některé opavské osobnosti vývoj v zemi po roce 1989?

Herec Slezského divadla Martin Valouch: Dobré je, že se nám otevřely nové možnosti a člověk se už necítí tak limitovaný jako dřív. Má šanci být strůjcem svého štěstí. Špatné je, že jsem při zvonění klíči na náměstí očekával víc pozitivních změn, a zatím jsem se jich bohužel nedočkal. To mě pořád moc mrzí.

Opavský exprimátor Zbyněk Stanjura: Za pozitivní považuji svobodu, kterou nám revoluce přinesla. Můžeme se svobodně rozhodovat o své životní dráze, o pobytu na dovolené, můžeme svobodně cestovat po světě. Klíčovou výhodou je pro mě právě svoboda, která však nese i negativní dopad. Někteří lidé ji neunesou a zneužívají ji například ke korupci, ke kriminalitě a k dalším negativním projevům.

Kastelánka raduňského zámku Eva Kolářová: Je dobré, že si člověk může koupit všechno, co chce a nemusí to pracně shánět a že může cestovat neomezeně po celém světě. Obojí však s dodatkem: Když na to má. Štve mě, že to, co ze začátku vypadalo tak nadějně, zůstalo jen u slov. Místo toho, co jsme chtěli, přišlo to, co jsme nechtěli – korupce, špatné hospodaření, rozkrádání nebo arogance.

Galerista Martin Klimeš: Důkazem velké proměny je fakt, že můžeme podobné otázky veřejně klást a bez následku na ně odpovídat. Pro mne je nejdůležitější, že jsme se zbavili občanské nesvobody, kterou nám diktovala jedna vyvolená strana. Vrhli jsme se ale do nesvobod jiných, vyplývajících z neomezované osobní chamtivosti, touze po moci a po třpytivém povrchu.

Jitka Hrušková

Přednáška připomene, proč je 17. listopad svátkem

17. listopad 1939 a uzavření českých vysokých škol. To je námět přednášky, kterou v rámci poslední komentované prohlídky výstavy Děti a válka v Památníku Druhé světové války v Hrabyni přednese zdejší kurátorka Kamila Poláková. Začátek je plánovaný na 15 hodin.

V bloku zazní zajímavé informace o školském systému v období protektorátu. „Začátek Druhé světové války neznamenal pouze vniknutí německých vojsk na území Československa. Jako každý diktátor se také Adolf Hitler obával lidské inteligence, a proto bylo uzavření českých vysokých škol nařízeno již na podzim roku 1939.

Nespokojení studenti začali pořádat demonstrace a při jedné z nich byl postřelen i Jan Opletal. Mladý student svým zraněním po dvou týdnech podlehl,“ avizuje akci kurátorka. Tím také začaly represe proti českému vysokému školství. Opletalův pohřeb přerostl v demonstraci proti německému okupačnímu režimu.

Němci však dva dny po tomto pohřbu zahájili rozsáhlé zatýkání studentů a jejich následnou deportaci do koncentračních táborů. Devět studentů bylo popraveno a české vysoké školy se uzavřely. Postupně také docházelo i k omezení počtu středních škol a zredukování výuky na školách měšťanských.

V přednášce ale nezazní jen známá fakta, ale Kamila Poláková seznámí přítomné i s dalšími, ne už tak známými, skutečnostmi i atmosférou, kterou kroky nacistů vyvolaly.

Martin Kůs

Memoriál Jana Zajíce ve Vítkově

Ke čtvrtečnímu státnímu svátku připravili organizátoři pro občany ve Vítkově program pod souhrnným názvem Memoriál Jana Zajíce. Prvním bodem bude již od 9 hodin na Městském hřbitově ve Vítkově pietní vzpomínka právě na zdejšího rodáka, který se před čtyřiadvaceti lety demonstrativně upálil v Praze. O půl hodiny později je pro zájemce naplánován začátek pochodu údolím Moravice z Vítkova přes Podhradí na zříceninu Vikštejna a zpět do Podhradí.

V totožnou hodinu, tedy v 9.30, se rovněž návštěvníkům otevře ve vítkovském kulturním domě výstava s podtitulem Větrné mlýny. Jedním z vrcholů odpoledne pak bude závěrečný koncert textaře, básníka a zpěváka Jana Kryla v Rekreačním a školicím středisku České pošty v Podhradí, který začne ve 13 hodin.

Tomáš Pustka