Většina lidí, která některou z osmi vinoték navštívila, odcházela s pozitivními pocity. Za deset, dvacet nebo třicet korun si na jednotlivých stanovištích mohli nechat nalít různého vína. Některé druhy dokázaly skoro až učarovat.

„Byli jsme na pěti místech. Akce jsem se zúčastnila už loni a také letos se mi to moc líbilo. Příště bych to chtěla začít z druhé strany a navštívit vinotéky, které jsme nestihli obejít," popisovala šestadvacetiletá Markéta Langrová z Jančí a jedním dechem ještě dodala:

„Myslím si, že je to výborný způsob, jak dostat kvalitní vína z Moravy sem k nám do Slezska. Pokud bych měla zmínit jedno víno, které mi chutnalo nejvíce, byl by to Pinot Blanc, který jsme si dali v Gastrocentru Slezské univerzity v Hradecké ulici. Ten byl opravdu lahodný."

Spokojeností oplývali také další. Například Aleš Wicker z Hlučína a Daniela Magerová z Bolatic. „Hodnotím to kladně. Díky takovým akcím nemusíme jezdit až na Moravu. Vše navíc probíhá v krásném prostředí Opavy. Škoda jen toho počasí, které mohlo být teplejší," mínil první z uvedené dvojice.

Jeho partnerka pak ještě dodala: „Opavská vinná stezka je velmi dobrý nápad. Jsme rádi, že jsme tady mohli být. Příště bych ale uvítala lepší propagaci například na facebooku. Dozvěděli jsme se o ní víceméně náhodou. Byla by přitom škoda, kdybychom zde chyběli."

Dobrou návštěvnost si pochvalovali také organizátoři celé akce, kterými byli především studenti z Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu Slezské univerzity. „Podle mého můžeme být s druhým ročníkem spokojeni. Došlo k určitému oživení ze strany vinoték. Touto akcí jsme mimo jiné chtěli upozornit na kvalitu lahvových vín," uvedl hlavní pořadatel Alexandr Burda a vzápětí doplnil:

„Návštěvníci, kterých dle našich odhadů mohlo být okolo tří stovek, mohli ochutnat z více než sta druhů vín. Do některých vinoték především v centru během večera zavítalo klidně i 120 lidí, což je velmi solidní počet."

Jan Tobiáš: Když lidé začnou víno chápat jako nápoj, který má svůj příběh, mohou mu také podlehnout

Jan Tobiáš z opavského Gustissima si myslí, že dobré víno nemusí být automaticky drahé.

Během pátečního večera se na území Opavy konal druhý ročník tzv. Opavské vinné stezky. Návštěvníci na osmi různých místech mohli během tří a půl hodin ochutnat nejrůznější druhy vín. Jednou ze zastávek bylo také Gustissimo, v jehož čele stojí Jan Tobiáš.

Právě s ním jsme si vyprávěli o tom, jak si víno vede mezi Opavany, co je momentálně žádané a spoustě dalších věcí. „Víno je nápoj a člověk ho poznává tím, že ho pije," vysvětlil hned na úvod.

Opavské vinné stezky jste se zúčastnili už podruhé. Kde vidíte její největší přínos?

Myslím si, že v Opavě je důležité, aby se propagace vína rozvíjela čím dál více, protože mezi lidmi povědomí o víně bývá mnohdy zkreslené. Podle mého to jsou akce, které mohou k vínu přivést i nevinaře, lidi, co to šli jen vyzkoušet.

Já osobně podlehl kouzlu vína, když jsem byl ve sklípku. Tam jsem měl možnost poslechnout si vinaře, jejich zážitky, zkušenosti, vlastně celý příběh daného vína. Dozvíte se, jak rostlo, jak to lisovat a tak dále. Víno je nápoj s příběhem. Když to lidi takto začnou chápat, potom mu i podlehnou.

V čem je povědomí zkreslené?

V informovanosti a nevzdělanosti některých zákazníků.

Mohl byste to trochu šířeji rozvést?

Nerad bych se tímto zjednodušeným hodnocením někoho dotkl. Rozhodně jsou lidé, kteří o víně vědí hodně, pijí ho dost, ale na druhou stranu jsou i tací, kteří by jeho kouzlu podlehli daleko více, jenže mají zkreslené informace o apelačním systému.

Mnohdy, když se řekne pozdní sběr, si lidé myslí, že jde o víno, které je pozdě sbíráno. Pokud je výběr z hroznů, mají za to, že vinař hrozny vybírá a neví, že to je pouze informace o cukernatosti vína. Povědomí o výrobě vína chybí.

Podle některých je stáčené víno jako Pálava nebo Sauvignon to samé jako víno v klasické sedmičkové láhvi. Chce to zvyšovat praxi lidí v pití vína. Když budou mít větší možnost zkoušet, začnou se o to i více zajímat.

Problémem některých lidí ve vztahu k vínu jsou tedy podle vás i určité předsudky?

Jsou to mylné představy a informace, které se ne vždy zakládají na pravdě. Nechci se ale dotknout lidí a zákazníků. Víno je nápoj a člověk ho poznává tím, že ho pije, ale ne jenom tím, že o něm něco někde poslouchá anebo si něco přečte.

Najdou se mezi zákazníky i takzvaní rádoby znalci?

To bych nechtěl hodnotit. Víno je dnes módní záležitost, ale rádoby znalci jsou v každém oboru.

Pít víno je v současnosti trendy. Může to samotnému vínu nějakým způsobem ublížit?

Neřekl bych, že to ubližuje vínu. Lidé tím většinou ubližují sami sobě. V každém oboru jsou ti, co tomu rozumí, potom se jedná o amatéry a pak samozřejmě o ty, co si myslí, že tomu rozumí. Tohle není jen o vínu nebo gastronomii.

Například já nahlížím na víno jako na společenský nástroj, který by měl lidi sbližovat. Posezení s přáteli by měla být příjemná společenská událost. I to víno by mělo navodit správnou atmosféru. Člověk potřebuje, aby bylo dobré a kvalitní. Nemusí být drahé. Dobré víno se dá koupit od 150 korun za lahev, dobré červené víno je možno pořídit od dvou set korun.

Neznamená to tedy, že pokud pijete dobré víno, musí být automaticky drahé. Na druhou stranu se ho také nemusí vypít hodně.

Podle čeho vlastně poznám dobré víno?

Kvalitu určuje to, jak je vyrobeno. Jestli je v pořádku, má dobré kyselinky, tříslovinky, vyváženost cukru a kyselinky. Jsou lidé, kteří mají rádi suchá vína, jiní preferují polosuché nebo sladší druhy. Pro každého je jedno víno lepší než to druhé. Nejde to takto zjednodušovat.

Sejde se deset lidí, ti mají deset chutí. Jde o to, že když si ho člověk koupí a nalije si ho do skleničky, ať je v pořádku. Mělo by mít ovocné vůně, kyselinku, ať pěkně drží na skle. Můžete si totiž koupit lehčí víno na každodenní pití anebo těžší. Tohle je diskuse na strašně dlouhou dobu.

Existuje celá řada odrůd vína. Jinak chutná Veltlínské zelené vypěstované na Moravě nebo v Rakousku, v každé oblasti bude mít jinou chuť. Proto nejde říct, že moravský Veltlín je lepší než ten rakouský. Kvalitu vína prostě a jednoduše ovlivňuje celá řada různých faktorů.

Je podle vás Opava vinařské město?

Má potenciál se jím stát. Je to o lidech. Asi nikdy se tady nebude pít víno tolik jako v oblastech, kde se pěstuje. Jak jsem ale už řekl, potenciál tady je. Důkazem toho je vinná stezka.

Už v loňském roce jsme byli příjemně překvapeni, kolik lidí se jí jednak účastnilo a také tím, jak se mnozí o víno zajímali a ptali se. Podle mého je velmi pozitivní, když sem člověk přijde, nechá si doporučit a informovat se. Sejde se deset lidí, z nichž pět pije bílé, dva růžové, tři červené.

Nikdo nemůže říct, že bílé je lepší a naopak. Jde o to, aby si člověk našel dodavatele a víno v odpovídající kvalitě. Dokud si jej nenalijete do skleničky, neochutnáte jej, nezjistíte, jaké je.

Když už si k vám Opavané pro víno přijdou, jaký druh v současnosti nejvíce upřednostňují?

Je to podle sezony. V létě se preferují lehčí vína, pije se prosecco, v zimě se zase pijí více červená vína. V regionu ale lidé většinou dávají přednost bílým vínům. Poptávka po nich je větší. Z červených mají mnohdy strach. Zkušenosti s ním nejsou až takové.