Obávaní brouci z čeledi nosatcovitých si pochutnávají na jehličnatých lesích v celé naší republice. Bohužel se už nedrží jen tam, ale překračují i lesní hranice a stále více pěstitelů je nalézá také ve svých zahradách u rodinných domů. Své o tom ví například Lucie Halpatková, která bydlí v těsné blízkosti souvislého porostu jehličnatých stromů.

„Začalo to jedním kónickým smrčkem, během chvíle uschl i smrk stříbrný a zakrslá borovice lesní. Nyní to vypadá, že budeme muset pořezat i živý plot. Všechny stromky byly mladé, takže nás to hodně mrzí. Teď už se asi do zakoupení dalších jehličnanů pouštět nebudeme, nejspíš to nemá smysl a necháme si poradit odborníkem, jak mít co nejvíce bezúdržbovou a zároveň krásnou zahradu, kterou nebude ohrožovat kůrovec,“ uvedla.

Poškození zahradních porostů kůrovcem potvrzuje také Jan Weiss, jenž se dlouhodobě zabývá realizací zahrad.

„Ano, s napadenými stromky v zahradách se setkáváme převážně v blízkosti lesů, více v přírodě. V městských částech není situace tak vážná, zde se škůdci dostávají jen obtížně,“ upřesnil. I díky této skutečnosti se mění osázení prostranství domů. „Stále častěji vysazujeme trvalky, o všechny rostliny musí být samozřejmě dobře postaráno,“ dodal s tím, že u roubovaných okrasných stromů je problém i jejich životnost, jež se pohybuje mezi 10 až 15 lety, a kterou si mnozí zákazníci neuvědomují.

V lesích Opavska a Vítkovska aktuálně zásadní problémy s kůrovcovými škůdci nejsou. „Smrky u nás tvoří už jen zhruba třicet až sedmatřicet procent, takže se vývoj velmi zpomalil,“ informoval lesní správce vítkovské oblasti Jiří Groda.

Za vším hledej sucho?

„Ačkoliv je to letos se srážkami výrazně lepší, i tak je stálý deficit vody v půdě. Sucho porosty oslabuje a kůrovec je pak lehce dostane. Kromě zástupců hmyzu ale stromy ohrožují i houbové patogeny, nejtypičtější je u nás václavka, jež napadá kořeny, které následně uhnívají, rostlině se tak nedostávají potřebné živiny,“ objasnil lesní správce Jiří Groda.

Napadené stromy již nelze nijak zachránit a musí se vytěžit. Důležité je přitom dbát na to, aby se kůrovec nerozšířil na ještě zdravé stromy.