Stav zdravotnického personálu je v opavských zařízeních celkem uspokojivý, třebaže ne ideální. Slezská nemocnice zatím nedostatek všeobecných zdravotních sester zvládá, ale problém může rychle nastat ve chvíli, kdy mladé sestry odejdou na mateřskou a starší do důchodu.

„V databázi uchazeček máme žádost jedné sestry a uvítali bychom ještě dvacet dalších,“ konstatuje náměstkyně ředitele Lenka Hanková.

S početním stavem lékařů je ředitel nemocnice Ladislav Václavec zatím spokojený. „V současné době zaměstnáváme 150 lékařů a letos přijmeme ještě deset absolventů, kteří zatím nemají atestaci. Už jsme s nimi dohodnutí,“ netají ředitel Václavec spokojenost, kterou mu mnohý kolega může jen závidět.

Dobrá situace je také u opavské rychlé záchranné služby. „Lékařů máme dostatek, třebaže by se nám víc kmenových docela hodilo. Stav podle potřeby doplňujeme o externisty a záchranářů i řidičů máme také dost,“ přibližuje mluvčí Lukáš Humpl aktuální personální stav.

SESTRY BY UVÍTALO I PSYCHIATRICKÉ ZAŘÍZENÍ

V Psychiatrické nemocnici v Opavě chybí hlavně atestovaní lékaři a zejména internista. „Toho bychom rozhodně uvítali. Hledáme ho stále, ale zatím neúspěšně,“ konstatuje ředitel Zdeněk Jiříček.

Zařízení proto nezbývá nic jiného než čekat, až osmnáct mladých lékařů v přípravě získá atestaci. Pak už budou moci pracovat samostatně. Sestry pořád ještě bolavým problémem psychiatrické nemocnice nejsou, ale k trvalému uspokojení to nesvádí.

Početně sice nemocnici neopouštějí, ale koloběh je mezi nimi stejný jako všude jinde. Některé se dostávají k důchodovému věku a jiné odcházejí na rodičovskou dovolenou.

„Je to stejné jako v dalších nemocnicích a zájmu nových sester se v žádném případě nebráníme,“ dodává Zdeněk Jiříček.

BEZ ZDRAVOTNÍCH SESTER LÉČIT NELZE

Lékař diagnostikuje, navrhuje a řídí léčbu, sestra je realizátorkou jeho rozhodnutí. Je ženou, která bere svou práci po odborné i lidské stránce jako službu pacientům. Není však jejich služka, třebaže hranice mezi tím a výkonem odborné péče je velmi tenká.

„Zdravotní sestra není žádná šedivá myška za zády lékaře. Je jeho významným partnerem a v nemocnici představuje důležitý článek péče o pacienty. Bez sester je každodenní fungování práce u lůžek i v ambulancích nemyslitelné,“ konstatuje náměstkyně ředitele Slezské nemocnice pro ošetřovatelskou péči Lenka Hanková.

Jako všude i tady hrají hlavní roli peníze. Sestry ve fakultních nemocnicích dostávají vyšší plat než v krajských a některé jazykově dobře vybavené absolventky míří za vysokým platem do zahraničí.

SESTRY UŽ BAKALÁŘSKÉ STUDIUM NEPOTŘEBUJÍ

Nedostatek zdravotních sester na odděleních českých nemocnic řešilo ministerstvo zdravotnictví snížením doby jejich studia.

Dříve musely pro titul všeobecná sestra absolvovat po maturitě ještě tříleté bakalářské studium, dnes jim stačí čtyřletá odborná škola a rok pomaturitního studia na vyšší odborné škole.

To by mělo zabránit sestrám – bakalářkám hledat uplatnění v jiných oborech a lékaři se snížením doby studia sester souhlasili.

Opačný názor má vedoucí Ústavu ošetřovatelství na Slezské univerzitě Jana Haluzíková, která považuje vyloučení bakalářského studia zdravotních sester za krok zpátky.

„Česká zdravotní sestra by měla být vysokoškolsky vzdělaná, tak je to zavedené i ve vyspělém zahraničí,“ míní Jana Haluzíková.

Ředitel opavské nemocnice Ladislav Václavec zastává názor, že vzdělávání lékařů je nastaveno špatně a za optimální považuje dvouatestační řízení. První atestace by podle něj mohla být po třech letech od nástupu a po ní by měla následovat samostatná činnost.

„Od mediků jsem se dozvěděl, že po absolvování chtějí odejít pracovat do Německa, kde je kratší atestační systém. U nás mohou lékaři po ukončení studia pracovat samostatně až po sedmi letech, což pro ně není nic motivačního. To je kromě peněz důvod, proč odcházejí dělat do zahraničí,“ věří ředitel Václavec.