Opavsko se však zdárně vymyká a řadí k regionům, kde sice došlo v minulém roce k nárůstu počtu registrované kriminality, ale cejchu rizikového regionu stále uniká. A to přesto, že je téměř obklíčeno okresy, které na „černé listině“ jsou.

Mapy rizikových okresů vypracovává každoročně odbor prevence kriminality ministerstva vnitra. Počet analyzovaných okresů se kryje s množstvím územních policejních odborů je jich 77.

„U tvoření těchto map se přihlíží na statistiky nezaměstnanosti, počty trestných činů a objem vyplacených sociálních dávek v daném místě,“ vysvětluje ředitelka odboru prevence Jitka Gjuričová. Výsledky těchto analýz jsou poté přepočteny na 10 tisíc obyvatel a porovnávány s průměrem rizikovosti, který je nastaven na 982 bodů. Cokoli nad tuto hranici se považuje za rizikovou oblast.

#nahled|https://g.denik.cz/74/54/op_mapa_riziko0204_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/74/54/op_mapa_riziko0204.jpg|Mapa rizikových okresů z roku 2010.#

Pro porovnání v roce 2010 měla Opava mít například bodů 907 a řadit se až na jednačtyřicáté místo. Na mapě tak tvořila a stále tvoří na severu Moravy a Slezska jakousi oázu v poušti. Tmavé barvě, označující riziko, totiž neunikly kupříkladu Ostrava, Jeseník, Bruntál ani Karviná, která se poslední rok prala s nárůstem kriminality snad nejvíce.

„Na rok 2012 je rizikových prvních třicet okresů počínaje Mostem a konče Chebem,“ tvrdí se mimo jiné v materiálech ministerstva. Skutečnost, že se Opava těmto statistikám zatím úspěšně vyhýbá, působí jako malý zázrak.

To však neznamená, že by mohli Opavané usínat s pocitem, že jsou v naprostém bezpečí. „Samozřejmě, je možné, že se může někdy něco dít i v regionech, které mezi rizikovými zařazeny nejsou,“ varuje na závěr Jitka Gjuričová.