Když v úterý redakce za silákem vyrazila do Bavaria Fitness v Opavě-Kylešovicích, nestačila se divit. Po pár minutách už nesl jednu z redaktorek v zubech (viz článek níže).

Poté, co se v kylešovické Bavarii rozcvičil, pokračoval i s naší redakcí směrem do Hlavnice, kde předvedl další ze svých kousků. Nejdříve na svých zádech zvedl vlečku traktoru, poté si jakoby nic pohrál v jedné ruce s obrovským kmenem. U toho si v pohodě pokuřoval doutník.

„Posilovat do fitka příliš často nechodím. Když posbírám závaží, ostatním nic nezbude,“ podotkl Golem s tím, že nejlepší trénink je venku v přírodě. Z jeho rekordů stojí za zmínku například odtažení jedenácti kamionů, zvednutí 340 kilogramů jednou rukou, zvednutí 1250 kilogramů zády či zvednutí půl tuny v zubech.

Břemena pak tvoří pivní sudy, automobily, lidé, letadla či různé další předměty. Silák také prozradil, že se chystá na další rekord, při kterém chce zvednout dvě tuny. „Co se týká zdravotních komplikací, nějaké jsou. Když mě bolí záda, je to normální bolest,“ zdůraznil. Nakonec dodal, že nejhorší na rekordu je úklid.

Lucie Orbanová

Jak jsem byla v zubech Golema

Známý silák René Golem Richter měl v úterý dopoledne v kylešovickém fitness Bavaria jeden ze svých tréninků. Můj úkol byl jednoduchý – položit mu přitom pár otázek. Namísto toho jsem se však stala cvičební pomůckou.

Ani nevím, jak k tomu došlo. Všechno se to stalo rychle, neměla jsem šanci ani čas protestovat. V jednu chvíli jsme spolu mluvili, v další už jsme stáli stranou a hlavu a ruce jsem protahovala opaskem.

Golem mě ještě upozornil, ať se opasku pevně držím, což jsem okamžitě udělala, a pak si k mému překvapení vložil konec opasku do úst. Nato mi nařídil, ať pokrčím nohy a odlepím je od země. Moc se mi nechtělo, ale zkuste odporovat Golemovi.

Poslušně jsem tedy poslechla a jízda mohla začít. Bála jsem se. Ani ne tak o sebe, jako spíše o něj. V zubech mě přece nemůže unést! První otočka, druhá, třetí. Stále jsem se křečovitě držela, upřeně zírala přímo před sebe na Golemovu hruď a nevnímala nic kolem sebe. Jen jsem si v duchu opakovala „Konec, konec, konec.“

Po pár otočkách mě pomalu položil na zem a já byla opravdu ráda, že jsem na pevné zemi. Už se mi začínala točit hlava. Když však pominul prvotní šok, uvědomila jsem si, co jsem zrovna zažila, a zaplavil mě opojný pocit. Tím se přece nemůže chlubit každý!

Posléze jsem se dozvěděla, že Golem v zubech tahal i auto. To mě uklidnilo – oproti tomu jsem lehká jako pírko. Však i Golem vypadal po tomhle výkonu naprosto odpočatě a klidně by zvládl i další číslo.

Byl to rozhodně neuvěřitelný zážitek. Určitě lepší než krkolomné atrakce na odpustech. A já moc děkuju Golemovi, že si mě za svou tréninkovou pomůcku vybral. Ale stejně budu pro příště raději, když mě muži budou nosit na rukou, ne v zubech.

Natálie Heidrová