Tím nejvýznamnějším byl vrchní zemský rabín Karol Sidon, který v závěru přečetl jednu z židovských modliteb.

Pozemek části původního židovského hřbitova v ulici Rovniny darovalo v září roku 2007 město Hlučín Federaci židovských obcí, která jej zde chtěla obnovit. O rok později sem byly postupně uloženy náhrobky, které podle původního usazení byly zasazeny z jedné čtvrtiny do země.

Ty, které byly nalezeny přepůlené, byly zpevněny kovovým čepem a slepeny. Malé zlomky byly uloženy opět do země, větší fragmenty vytvořily mozaikový povrch středové mohyly.

V listopadu 2008 byl na hřbitově umístěn kamenný kvádr s nápisem: Židovský hřbitov v Hlučíně a zlomovými letopočty, doplněný symbolem Davidovy hvězdy.

Osudy hřbitova v Hlučíně jsou mimořádně spletité. Založen byl již v roce 1814. Za druhé světové války z něj byly na příkaz nacistů odvezeny náhrobní kameny. Po osvobození v roce 1945 začala část plochy bývalého židovského hřbitova sloužit jako pohřebiště vojáků Rudé armády.

Na další část pozemku pak byly na hromadu svezeny ostatky ze židovského hřbitova a překryty hlínou. Tím vznikla mohyla, která je součástí hřbitova dodnes. Po osudu židovských náhrobků léta pátral hlučínský rodák a současný radní Mojmír Sonnek.

„Sondou jsem prohledal celé koryto potoka Brudek, kde podle pamětníků mohly kameny skončit. Nenašel jsem tam nic. Nakonec jsem náhrobky objevil v odvodňovacím žlabu, kde jimi bylo vydlážděno koryto příkopu,“ popisuje Sonnek peripetie při hledání náhrobků.

Nalezeno bylo celkem 62 celistvých nebo přepůlených náhrobních kamenů, 130 zlomků s torzy nápisů či výzdoby a množství drobných fragmentů. Právě tyto nálezy byly základem pro znovuobnovený hřbitov.