Strážníci tak šli prakticky najisto. Muže, které potkali v Bochenkově ulici, zajistili a zavolali na místo hlídku opavských policistů. Ti dva muže z trojice, třicetiletého a sedmačtyřicetiletého Opavana, ve zkráceném přípravném řízení obvinili z přečinu krádeže, třetího pak z přestupku proti majetku.

Vraceli se několikrát denně

Pikantností celé události je to, že trojice kradla v budově bývalé opavské porodnice. A nebylo to poprvé. Už ve čtvrtek minulého týdne zde hned dvakrát úřadovali dva z této trojice. Odvezli celkem 685 kilogramů litinových radiátorů a bez problémů je prodali v místní sběrně železa v Husově ulici.

Do porodnice se pak vrátili ještě třikrát, a to opět v jednom jediném dni. To už na to ale byli tři, do party přibrali dalšího, sedmačtyřicetiletého Opavana. Do stejné sběrny odvezli natřikrát celkem jeden a půl tuny litiny.

Kolik korun za svoji namáhavou práci ve sběrně dostali, nevíme, ale jisté je, že opavskému magistrátu způsobili škodu ve výši 8950 korun.

Město si neví rady

Budovu bývalé porodnice nechal v letech 1911 až 1912 postavit tehdejší ředitel zemské nemocnice Fritz Pendl jako soukromé sanatorium. Luxusní objekt disponoval čtyřiceti lůžky, dvěma operačními sály a na svou dobu nejmodernějším vybavením. Před lety patřila Moravskoslezskému kraji jako zřizovateli Slezské nemocnice, ale velký zájem o ni mělo město Opava.

Získalo ji včetně pozemku výměnou za volný objekt jedné základní školy a za doplatek. Z bývalé porodnice měl podle představ radních vzniknout penzion pro důchodce. I běžní Opavané záměr podporovali s tím, že podobných zařízení není ve městě zatím dost. Pro tento účel bylo umístění objektu s rozlehlou zahradou v blízkosti obchodů, nemocnice i městské hromadné dopravy přímo ideální.

Vybydlená a vykradená

Vizi o penzionu však odnesl čas. Rekonstrukce by potřebovala vysoké finanční náklady a městská pokladna je prázdná. Další osud opuštěné budovy je zatím ve hvězdách, protože nové vedení radnice ani netuší, co si s rozlehlou a technicky zdevastovanou budovou počít.

I když je budova téměř uprostřed Opavy a měla by být zabezpečená proti nechtěným návštěvníkům, opak je pravdou. Kdo chce, dovnitř se dostane bez větších problémů. Plot okolo už dávno neplní svoji funkci, stejně jako dřevěněné bednění v oknech přízemí. A tak není problém zajet do areálu třeba i autem a odvézt si to, co se hodí.

A tak současný majitel – město Opava – uvažuje o prodeji. Dříve, než z kdysi luxusního sanatoria bude jen vybydlená a také vykradená budova. Tak, jako to potkalo například areál Jánských Koupelí.

Martin Kůs, Jitka Hrušková

Glosa Jitky Hruškové: Kdo přispěje staré dámě na plastiku?

Budova bývalé porodnice bývala náramná fešanda a ve svých luxusních prostorách hostila majetné zájemce o pobyt v sanatoriu. Zub času ji však trpělivě hlodá už devětadevadesát let a půvab se za tu dobu vytrácel.

Původní klientelu vystřídaly rodičky, a když dostaly novou moderní porodnici, zchátralý objekt v majetku kraje osiřel. Opavští radní s ním měli bohulibý záměr, a proto ho směnili za jinou budovu s příplatkem. Bývalá porodnice měla sloužit jako penzion pro seniory a lidé takovému záměru aplaudovali.

Opava potřebuje další penzion jako sůl a samostatný objekt s velkou zahradou, stojící v blízkosti obchodů, nemocnice i městské hromadné dopravy, je pro takový účel jako stvořený. Někteří humorně naladění důchodci morbidně připomínali i blízkost hřbitova.

Magistrát koketoval s projektem a všechno se zdálo být v pořádku. Bohužel ne dlouho. Úděl staré budovy je podobný údělu staré dámy. Když byla mladá a atraktivní, zájemci by se o ni ochotně i poprali, ale když zestárla a zchátrala, neštěkne po ní ani pes. Nutně potřebuje plastickou operaci, ale kde na ni vzít?

Majitel nevyždímá ze své vyschlé pokladny ani zlámaný groš a štědří mecenáši se nehrnou. S nemovitostí, o kterou dřívější radní tvrdě usilovali, si současní dnes nevědí rady. Snad by jim ani nevadilo, kdyby ji blesk a hrom smetl z povrchu zemského.

Patová situace jen potvrzuje, že cesta do pekel bývá dlážděná nejlepšími úmysly. Kdyby bývalá porodnice zůstala v majetku kraje, možná by dnes neměla rozbitá okna, dveře zatlučené prkny, nepovalovalo by se kolem ní plno odpadků a na jejích schodech by možná nesedaly pochybné existence s lahvemi alkoholu, s dýmajícími jointy a s injekčními stříkačkami.