Otická sopka je pozůstatkem sopky, pocházející z období spodního miocénu. Nachází se na severních svazích Kamenné hory a od roku 1991 je přírodní památkou. Stáří sopečného pozůstatku odborníci odhadli na dvacet milionů let. V odkryvech je znát podpovrchově ztuhlý kanál, který byl zřejmě přívodním zdrojem vulkánu. Na samém vrcholku Kamenné hory upoutá návštěvníky kráter navozující představu, že jde o jícen sopky.

Je to však omyl. Nevyhloubila ho divoká reakce přírody, nýbrž těžba čediče v lomu, který vznikl v roce 1890 a útlum těžby přišel s rokem 1945. Stěny lomu tvoří černošedá pórovitá hornina s drobnými výrůstky olivínu a pyroxenu. Podle jedné lidové pověsti otiskl do balvanů na vrcholu Kamenné hory své kopyto čert a zřejmě proto jí lidé ještě počátkem dvacátého století říkali Peklo.

Původní vnitřní zařízení kavárny.
Proslulá opavská kavárna znovu otevře. Zažila vzestupy i pády

Na přírodní památku Otická sopka navazuje přírodní památka Hvozdnice, pojmenovaná podle potoku Hvozdnice. Prochází jí trasa Naučné stezky s dvanácti zastaveními, otevřená v roce 1988. Různé přírodovědné zajímavosti, typické pro lužní les, prozrazují návštěvníkům informační tabule. Šest zastavení se týká též geologické minulosti místa a jedno zastavení je právě na Otické sopce.

Trasa přírodní památky Hvozdnice v délce 4,5 kilometru začíná i končí ve Slavkově a okruhem vede z přírodní rezervace podél toku říčky Hvozdnice, rybníků a kolem chatové osady k severnímu okraji Otické sopky, ke Kamenné hoře. Určená je pěším turistům i cyklistům.

Režisér a herec Jan Kačer zemřel ve věku 87 let.
Zemřel režisér a herec Jan Kačer. Byl celoživotně spjat s Ostravou

Procházka po upravených cestách nevyžaduje námahu a pro svůj klid a pohodu bývá mezi výletníky velmi oblíbená. Kamenná hora je nejvyšším bodem obce a za pěkného počasí je z ní zajímavý pohled do Polska nebo na Jeseníky či Velký Roudný.

Mezi roky 1948 až 1989 však nebývala sopka tak klidná jako nyní. Každoročně ožívala motokrosovými závody, které bývaly vyhlášené široko daleko. Spadaly totiž do seriálu osmi závodů republikového šampionátu a členitý terén proto zdolávali špičkoví čeští motokrosoví závodníci. Nadměrný hluk a poničený terén však silně popuzoval ochránce přírody, kteří apelovali na zachování tohoto krásného koutu přírody a klidu zvířat, které na sopce žijí. Zvítězili a závody se na Otické sopce od roku 1990 staly minulostí. Dnes se na ní pohybují jen milovníci přírody, kynologové tam cvičí své psy a při vyjížďkách ji využívají jezdci na koních z otického jezdeckého klubu.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Ve sprintu šlape na paty Jarmile Kratochvílové. Sprinterka Maňasová láme rekordy

Zdroj: Deník/Kateřina Součková