Tradice, které nevymřely: pálení čarodějnic a májky

„Filipojakubská noc trvá od soumraku 30. dubna do úsvitu 1. května. V tuto noc se údajně nejvíce projevovala činnost čarodějnic.

Lidé se snažili čarodějnicím v jejich počinech různě bránit. Například práskali bičem nebo tloukli železem či dřevem, a to proto, že hluk je měl zaplašit. Také kreslili magické kruhy kolem domů a nad vrata a dveře věšeli posvěcené větve," vysvětlila ředitelka Střediska volného času v Opavě Jaroslava Poláková.

Ohňům, které se zapalují o filipojakubské noci se dnes říká pálení čarodějnic. „Nejsou zvykem starým a rozhodně nemají nic společného s pohanskými ochrannými ohni. O této noci se lidé opravdu báli, že jim hrozí temné síly zla a ten večer by je ani nenapadlo vyjít ven," doplnila.

Filipojakubská noc byla mezi lidmi považována za magickou. Mimo jiné věřili také v to, že se v noci otevřou podzemní sluje a jeskyně, aby odkryly své poklady. To stavění máje má své kořeny o poznání hlouběji.

„Na 1. května ráno stávaly v obcích nazdobené kmeny stromů a bylo otázkou cti, aby byly co nejvyšší. Je to zábava velice stará, máje se na návsích stavěly už ve středověku. V předkřesťanské době snad měly máje představovat jakési strážné duchy, které chrání vesnici před zlými démony," poznamenala Jaroslava Poláková.

Původně stávalo májek na vesnici více. Velká byla umístěna na návsi a menší stavěli mládenci u domů svobodných děvčat. Oblíbenou činností bývalo a je také kradení májek. Pokud někdo májku vesnici odcizil, byla to pro ni velká ostuda. Proto v mnoha obcích vznikaly dokonce i hlídky, které máj střežily. Tento zvyk se na některých vesnicích udržuje ještě i v současnosti.

Pálení čarodějnic nebyla zábava

Pálení ohňů bylo od středověku typické především kolem letního slunovratu. „Od konce 15. století existují také četné doklady o skutečném upalování starých žen označených jako čarodějnice. Rozhodně to nebyla žádná legrace a tyto inkviziční praktiky určitě nesloužily k tomu, aby se lidé pobavili," řekla Jaroslava Poláková.

S praktikováním tradice pálení čarodějnic tak, jak ji známe dnes, se začalo až mnohem později. „Zmínky o pálení čarodějnic jsou až z 19. století a v současnosti jsou velmi oblíbenou zábavou. Se soumrakem se zapaluje hranice a lidé pozorují, jak se v plamenech ztrácí vyrobená figurína čarodějnice, která je umístěna na jejím vrcholu," pokračovala.

Zábava dnes bývá doplněna o další aktivity. „Dříve ještě také mládenci vyhazovali do výšky zapálená košťata, aby zasáhli čarodějnice, které letí tmou nad jejich hlavami. Třeba přeskakování ohně původně k oslavám vůbec nepatřilo.

Dnes jsou filipojakubské ohně doprovázeny přehlídkou kostýmů dětských i dospělých čarodějnic a černokněžníků, opékáním buřtů či prodejem piva. Jedná se o lidovou zábavu, bez základu ve folklorním zvykosloví," uvedla Jaroslava Poláková.

Máje byly bedlivě střeženy

Vztyčování máje je už od pradávna součástí oslav přicházejícího jara v mnoha evropských zemích. „Kmen stromu se oloupal od kůry a zelená špička se všelijak ozdobila. Poté chlapci máj postavili a dobře upevnili, aby nespadnul, součástí bývala také lidová zábava. Máje se nechávaly stát až do svatodušních svátků.

Společnou zábavou pak bylo i jejich kácení," uvedla Jaroslava Poláková.

Mládenci si máje vždy pečlivě hlídali. „Oblíbenou zábavou chlapců bylo totiž podtínání májí nebo jejich kradení. Proto si je mládenci museli hlídat, aby zabránili ostudě, že dovolili někomu z okolních vesnic máj ukrást nebo uříznout," dodala.

Obce tradice dodržují

Obce na Opavsku tyto zvyklosti stále dodržují. V některých sice došlo k jejich postupnému vymizení ale v mnoha jiných se jedná o tradiční, akce, na které se lidé velmi těší. „V Oldřišově se zvyk stavění obecního máje traduje od 90. let a navazuje tak na dlouholetou tradici, kdy máje stavěli mládenci svým dívkám. V úvodních letech se tohoto počinu ujali členové mysliveckého spolku, které v roce 2006 vystřídali místní chovatelé poštovních holubů.

V letošním roce budou tuto akci poprvé zaštiťovat členové Klubu stolního tenisu," uvedl starosta Oldřišova Petr Toman.

Stavění máje je u obyvatel vítaným zpestřením života v obci. „Jde o první letošní společenskou akci v našem zámeckém parku. Naši občané si ji velmi oblíbili, je to také výborná příležitost na společné setkání, posezení a pobavení se," pokračoval.

Oldřišovu už byla v minulosti májka také ukradena. „Hlídky, které by máj střežily, v obci doposud nebyly a je pravda, že nejednou už byly máje odcizeny nebo předčasně pokáceny," doplnil Petr Toman.

Průvod čarodějnic

Podobnou zkušenost mají také v Kobeřicích, kde iniciativu nad pálením čarodějnic a stavěním máje převzala v roce 2012 obec. „Loňský rok byl prvním, kdy, nám májka v obci vydržela stát celý měsíc. Roky předtím přežila snad jeden, maximálně tři dny nebo byla dokonce skácena ještě tu noc, kdy se vztyčila," sdělila Pavlína Jurčková z kobeřického obecního úřadu.

Kromě stavění máje v Kobeřicích pálí i čarodějnice. „Malé i velké čarodějnice se sejdou před budovou obecního úřadu a průvodem dojdou do areálu Tělovýchovné jednoty Sokol Kobeřice, kde celá akce probíhá. Po cestě se ty nejmenší čarodějnice mohou svézt na voze taženém koňmi. Probíhají také různé soutěže jako slalom s koštětem, hod škrpálem či nošení brambor na prkýnku.

Za splnění disciplín čeká na děti sladká odměna," řekla Pavlína Jurčková a dodala, že po setmění dojdou všechny čarodějnice k vatře a ta je následně zapálena.

Zapalování vatry se musí hlásit hasičům

S koncem dubna se také v mnoha obcích v okrese Opava rozhoří filipojakubské ohně. Proběhne totiž tradiční pálení čarodějnic. Kromě zábavného programu však musejí pořadatelé mimo jiné zajistit také to, aby se o akci včas dozvěděli hasiči. Každá vatra musí být nahlášena příslušnému sboru.

„Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny každé spalování hořlavých látek ve volném prostranství, a tedy i pálení čarodějnických ohňů, předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. A musí samozřejmě dbát jeho pokynů," vysvětlil tiskový mluvčí Hasičského záchranného sboru (HSZ) Moravskoslezského kraje Petr Kůdela.

Za nenahlášení vatry hrozí pokuty

HSZ kraje má pak při nahlášení pálení pravomoc nařídit přijetí dalších podmínek pro bezpečnost spalování, nebo je třeba i zcela zakázat. „V případě zanedbání této zákonné povinnosti hrozí nemalé sankce a pokuty mohou dosáhnout až do výše 500 tisíc korun. Zejména při pálení velkých vater by měl pořadatel celou akci včas oznámit a domluvit se například i na přítomnosti dobrovolných hasičů ze své obce," pokračoval.

I pokud pálení čarodějnic organizují samotní občané jako fyzické osoby, doporučují hasiči vše dopředu oznámit HSZ příslušného kraje. „U HSZ Moravskoslezského kraje je na hlavní stránce našeho webu vpravo dole umístěn hnědý banner s názvem Pálení klestí. Jedná se o elektronický formulář k nahlášení kontrolovaného pálení, sem tedy patří i čarodějnické vatry," sdělil Petr Kůdela.

Dobrovolní hasiči mohou dohlížet

Při ohlášení je třeba uvést místo a čas pálení, odpovědnou osobu včetně kontaktu na ni a také přijatá protipožární opatření.

„Tímto předběžným ohlášením se zamezí zbytečným výjezdům k domnělým požárům, neboť během čarodějnic hasičům obvykle narůstá počet planých poplachů. Opodstatnělá je také domluva s dobrovolnými hasiči v dané obci, aby na místo pálení dohlíželi," doplnil Petr Kůdela a dodal, že v posledních letech nezaznamenali hasiči na území Moravskoslezského kraje, tedy ani v okrese Opava, žádný požár v souvislosti s pálením čarodějnic.

Veronika Bernardová