Dnes můžete na vernisáž do Památníku 2. světové války v Hrabyni. Začínají tam dvě výstavy, jimiž bude zahájena letošní sezona jednoho z objektů Slezského zemského muzea.

První výstava Mauthausen – oběti a vrazi se zaobírá koncentračním táborem, který je považován za jeden z nejhorších nacistických koncentračních táborů. Vyhlazovací tábor Mauthausen byl vybudován v roce 1938 vězni z Dachau 20 km východně od Lince, byl to první tábor mimo území Německa.

Postupně se rozšířil, měl 49 poboček, z nichž nejznámější byly koncentrační tábory Gusen a Ebensee. „K táboru patřil i žulový lom, kde vězni po 186 strmých schodech vynášeli mohutné žulové kvádry, za neustálého pohánění klacky a obušky, často pod střelbou.

Nacisté často vězně shazovali ze schodů dolů. Proto byly nazvány také schody smrti,“ uvedla vedoucí památníku Jana Horáková.

Od roku 1941 zde byli masově deportováni i obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava. Tyto deportace měly na svědomí represe po nástupu R. Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora. Vězni byli posíláni do Mauthausenu jako nepolepšitelní, jejichž návrat byl nežádoucí.

„Vězni v tomto táboře žili v nesnesitelných podmínkách, podrobeni nejhoršímu zacházení a mučení. Průměrná délka pobytu vězně koncentračního tábora Mauthausen byla šest měsíců. Vězni byli zabíjeni těmi nejhoršími způsoby – ubitím klacky, petrolejovými injekcemi, hladem, byli naháněni do ostnatých drátů nabitých elektrickým proudem nebo naloženi do upraveného policejního krytého auta, kde byli během jízdy usmrceni plynovými zplodinami.

Do tábora byli z protektorátu posíláni často umělci a příslušníci inteligence,“ doplnila Horáková s tím, že v táboře zahynul například písničkář Karel Hašler, herečka Anna Letenská nebo básník Ivan Javor.

Na konci roku 1944 byly v táboře zformovány ilegální výbory vězňů. V únoru 1945 byl vydán tajný rozkaz k likvidaci všech vězňů tábora v plynových komorách. Mauthausen byl osvobozen dne 7. května americkou 11. obrněnou divizí. Táborem prošlo více než 335 000 vězňů, přes 122 000 jich zde zemřelo. Čechů a Slováků zde bylo vězněno přes 8 000, z toho 4 500 jich bylo usmrceno.

Část expozice, která se otevře dnes, má připomenout nezměrné utrpení těchto lidí.

Druhá expozice se nazývá Města v troskách. Její historie se píše od data 29. srpna 1944, kdy vzlétlo ze základny v italské Foggii 599 amerických bombardovacích letadel Consolidated B-24 Liberator a Boening B-17 G Flying Fortress. Doprovod jim tvořilo 294 stíhacích letounů typu Lockheed P-38 Lightning a P- 51 Mustang.

„Cílem náletu bylo seřazovací nádraží v Ostravě-Přívoze, kde byla soustředěna německá technika určená pro východní frontu, a ropná rafinerie v Přerově,“ upřesnila vedoucí památníku. Mohutný bombardovací svaz 15. americké letecké armády v rámci mise č. 263 odstartoval brzy ráno a jeho trasa vedla přes Jugoslávii a Maďarsko.

„Během letu se letadla od sebe vzdálila a svaz letěl v délce několika desítek kilometrů. V prostoru Bílých Karpat byla napadena dvacátá squadrona německými letouny osmé stíhací divize. Odehrála se bitva, známá jako bitva nad Slavičínem.

Deset amerických letounů bylo sestřeleno, zahynulo jednačtyřicet členů posádek, z nichž dvacet osm bylo pohřbeno na hřbitově ve Slavičíně,“ poznamenala Jana Horáková a dodala: „Letadla, která doletěla nad Ostravu, spustila své nálože na město. Bombardována byla především Slezská Ostrava, centrum města a Vítkovice.“

Během bombardování bylo poškozeno téměř 1 500 domů, 129 jich bylo zničeno, 409 lidí zahynulo.

Nová část expozice, otevřená v jednom z klínů hlavního objektu ode dneška, připomene tuto, zejména pro město Ostravu, tragickou událost, ale ve fotografiích připomene i další česká a moravská města, která se v průběhu roku 1944 a 1945 stala cílem amerických náletů.