Vyhláška si za hlavní cíl klade úpravu požadavků na potraviny, které se mohou prodávat ve školách. Týká se žáků do splnění povinné školní docházky, tedy základních škol, ale zároveň třeba také víceletých gymnázií. Vyhláška spustila doslova řetězovou reakci v podobě rušení automatů, a dokonce i celých bufetů.

EFEKT VYHLÁŠKY JE PODLE ŠKOL NULOVÝ

Jednou ze základních škol, která se už téměř rok musí bez bufetu obejít, je Základní škola Otická v Opavě. Jeho provoz musel být ukončen po deseti letech i přesto, že žádné koly a chipsy se v něm neprodávaly, jak se na vlastní oči mohla loni v září přesvědčit i naše redakce.

„Podmínky jsou tak striktní, že další provoz je neúnosný. Musela bych změnit celý sortiment a jediné, co bych mohla z nynějších potravin mít, jsou neslazené vody a celozrnné pečivo,“ přiznala nám jen pár dní před zavřením bufetu jeho tehdejší provozní Doris Chalupová.

Od té doby zejí jeho prostory prázdnotou. „Nabízíme ho k pronájmu, ale nikdo o něj nemá zájem. Efektivnost vyhlášky je nulová,“ vyjádřil se ředitel školy Jiří Kupčík.

Podobně nahlíží na celou věc ředitel Mendelova gymnázia v Opavě Petr Pavlíček. Gymnázium je víceleté a navštěvují jej jak středoškoláci, tak i žáci školou povinní. „Je to jen papír. Nejvíce mě štve, že někdo někomu přikazuje, co má jíst a co ne,“ poznamenal.

Jak ale prodavačky v tamním bufetu poznají, komu už patnáct bylo a komu ještě ne? „Na to máme systém kartiček s fotkou. Když žáci přijdou do bufetu, ukážou ji a podle toho se pozná, zda jde o dítě školou povinné, či nikoliv. Stejně ale nejde ovlivnit to, že mohou mladším koupit ty ,nezdravé´ věci starší studenti,“ dodal.

DIETOLOŽKA: VYHLÁŠKA MÁ SMYSL

Na druhé straně barikády stojí názory výživových poradců. Podle nich je vše v naprostém pořádku.

„Efekt je zřejmý, vyhláška účinně zakazuje většinu nezdravých jídel. Samozřejmě že kdo chce jíst nezdravě, může i nadále. Vyhláška nevede k likvidaci junk foodu (potraviny s vysokým kalorickým obsahem a nízkou výživovou hodnotou – pozn. red.), ani to nebylo jejím záměrem.

Výsledkem je jen vytvoření zdravého stravovacího prostředí ve školách. Učit děti, co není zdravé, a na chodbě jim to prodávat, podkopává autoritu pedagogů a zesměšňuje nás,“ uvedla specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

Na to, zda má vlastně pamlsková vyhláška smysl, se naše redakce ptala také na Ministerstvu školství ČR. Dotaz však zůstal bez odpovědi.

KAFE? BEZ ČIPU MÁTE SMŮLU

Pamlsková vyhláška však nezasáhla pouze školy. Její dopad pociťují třeba i v opavském středisku volného času (SVČ). Dříve zde stával automat, kde si děti, které zrovna mířily do některého z kroužků, mohly něco koupit.

„Jednalo se třeba o vodu, nějaký džus a podobně. Automat se musel zrušit. Poté však přicházely podněty od rodičů, že jim chybí, protože si nemají kde dát kávu. A tak jsme jej znovu pořídili. Funguje na čip. Kdo si z něj bude chtít něco koupit, musí přijít na vrátnici, tam mu dáme speciální čip, ten se přiloží k automatu a pak se teprve vhazují mince.

To, jestli v něm něco rodiče koupí dětem, už záleží na nich,“ vysvětlila pedagožka volného času pro folklor ze SVČ Jaroslava Poláková a vzápětí ještě dodala: „Upřímně je to na houby. Děti si předtím koupili opravdu tu vodu nebo nějakou sušenku v automatu, teď si po cestě do kroužku nosí z obchodu půl litru koly.“

Názory samotných rodičů se různí. Někteří argumentují stejně jako ředitelé škol, většina námi oslovených ale vyhlášku podporuje. Jako například Petra Šťastná. „Moje dcera chodí do třetí třídy. Když byl ve škole bufet, neměla jsem přehled, co si v něm kupuje.

Samozřejmě že některým dětem asi zrušený bufet suplují obchody blízko školy. Když ale nějaká osvěta probíhá už doma, nemají potřebu si chipsy a sladkosti kupovat. Já vyhlášku vnímám pozitivně,“ řekla.