Základy první pomoci
pro začátečníky

Po několika týdnech však náhle pocítil kruté bolesti hlavy, měl také horečku a zvracel. Muž měl zato, že dostal asi chřipku.

Pak se ale objevilo ztuhnutí svalů na šíji, závratě a dezorientace. Manželka již dále neváhala a přivolala záchrannou službu. Když lékař zjistil, že pacient měl před časem několik klíšťat, vyslovil podezření na klíšťový zánět mozku.

Postižený byl ve vážném stavu hospitalizován na jednotce intenzivní péče infekčního oddělení. Přestože se lékařům podařilo nemoc zvládnout, muži zůstaly trvalé následky v podobě chronických bolestí hlavy a poruch pozornosti.

Lidé přisátí klíštěte někdy nesprávně podceňují

Mírnější zimy s sebou v posledních letech přinášejí velký výskyt klíšťat obecných. Tento cizopasník se vyskytuje prakticky ve všech koutech naší republiky. Masivní výskyt je v období května a června, kdy jsou klíšťata nejvíce agresivní.

Největším nebezpečím pro náš organismus není samotné přisátí, ale onemocnění, které tito živočichové přenášejí. Hygienické stanice každoročně vydávají statistické mapy s největším výskytem klíšťat nakažených klíšťovou encefalitidou či lymeskou boreliózou; tato statistika bohužel obsahuje i údaje o počtu mrtvých.

Lidé však přisátí klíštěte někdy nesprávně podceňují. Tohoto cizopasníka si můžeme přinést nejen z lesa, ale i z dokonale posekaného trávníku, zahrady či městského parku. Klíšťata milují vlhkost vzduchu, která je pro ně nejideálnější ve výšce do jednoho metru nad zemí, proto se vyskytují spíše v níže položené vegetaci. Prevence hraje důležitou roli.

Pokud vyrážíme do přírody, je důležité se řádně chránit:
• Aplikujte na svoji kůži či oblečení repelent určený pro tyto účely
• Zvolte oděv s dlouhými nohavicemi a rukávy, nejlépe z hladké látky, vysoké boty
• Klíšťata také odpuzuje pach vitaminů skupinyB
• V terénu ohroženém výskytem klíšťat si nesedejte ani nelehejte na zem
• Pohybujte se po cestách a nevstupujte do trávy a křoví
• Po příchodu domů odložte oblečení a nejlépe ho ihned vyperte
• Důkladně prohlédněte celé tělo, osprchujte se.

Pozor! Klíště může získat i váš zvířecí mazlíček a přenos klíštěte ze zvířete na člověka je velmi častý!

Jak správně odstranit klíště?

Na způsob nejlepšího odstranění klíštěte se vedou časté polemiky. V současnosti se upřednostňuje viklavý způsob odstranění klíštěte. Zakápnutí olejem nebo mastí sice klíště zadusí, ale to zároveň vyvrhne obsah střev i s potenciální nákazou do rány. Doporučuje se desinfikovat místo přisátí (jodisol, septonex,…) a pomocí navlhčené textilie (nejlépe žínka, třecí ručník) lehce pohybovat (viklat) se strany na stranu klíštětem, které se po 2-3 minutách uvolní.

V případě potřeby lze klíště opatrně podebrat a vyjmout měkkou pinzetou. Neodkladné odstranění přichyceného klíštěte je nutné, protože s postupující dobou sání se u něj zvyšuje sekrece slin, a tedy i dávka infikovaného patogenu. Po odstranění klíštěte zkontrolujte místo, kde bylo zakousnuté, a zjistěte, zdali bylo vytažené celé. Pokud ano, místo znovu dezinfikujte. Na klíště v žádném případě nesaháme holýma rukama, protože výkaly klíštěte nás mohou infikovalt i přes neporušenou pokožku.

V případě, že se klíště nechce pustit, eventuelně v ráně zůstala jeho část, navštivte ordinaci lékaře nebo infekční oddělení, kde vám zajisté poradí a pomohou. Takto postupujte i v situaci, kdy nevíte, co dělat, popř. se bojíte klíště vytáhnout. Odstraněné klíště hoďte i se smotkem nejlépe do záchodu, popřípadě spalte.

Místo kousnutí v dalších dnech sledujte. Klíště, které se přichytilo a začalo sát, vyvolá vždy nevelké (do 5 cm) zarudnutí pokožky v místě přichycení, které může přetrvávat několik dní, ale nezvětšuje se. Nebude-li se vám něco zdát, navštivte lékaře, raději přijít zbytečně než pozdě.

Lymeská borelióza

Typickým příznakem je červená skvrna v místě přisátí klíštěte, která se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem; je obvykle větší než 5 cm. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také až za několik týdnů. Nejčastější inkubační doba je 7 - 14 dní.

Dalším příznakem může být také horečka, třesavka, bolesti ve svalech, únava. Tato fáze může připomínat chřipkové příznaky. Později se mohou vyskytnout různé projevy postižení nervového, oběhového a kloubního systému: bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, obrny - a to zejména lícního nervu, bolesti v zádech i v končetinách, dušnosti. Boreliózou onemocní v naší zemi každý rok několik tisíc lidí.

Klíšťová encefalitida

Klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Nemoc, pokud propukne, může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty. Těžký průběh je spojen s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace atd.

Může dojít až k úmrtí nebo k dlouhodobým až doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění či snížení intelektuálního výkonu. Hůře jsou postižení dospělí; v České republice je infikováno a onemocní během roku až tisíc lidí. Účinnou ochranou je očkování, nejvhodnější dobou pro ně je zimní období.

Více informací najdete na www.uszsmsk.cz.

Lukáš Humpl