Důvodem k tomu bylo rozhodnutí opavských zastupitelů přijmout nabídku Slezského aeroklubu Zábřeh městu Opavě na odkup pozemku a získání majetkového vztahu k letišti.

Jak tehdy předseda aeroklubu Jiří Hořínka v průvodním dopise uváděl, letišti hrozil možný zánik. Pozemek, který zabírá jak letiště, tak vzletová a přistávací plocha letadel, je příčně rozdělen do řady parcel různých majitelů. Část z nich dnes opět patří vlastníkům, kterým byly v roce 1955 vyvlastněny, část, která dříve patřila armádě, je pak v majetku Úřadu pro zastupování státu.

A ten se nijak netajil tím, že chce své pozemky prodat. Hrozilo tak, že by nový majitel mohl změnit účel jejich využití, a tím vlastně znemožnit leteckou činnost na letišti.

Jak při jednání zastupitelů vyšlo najevo, aeroklub není zdaleka jediným, komu záleželo na budoucnosti letiště. Například poslanec a zastupitel Václav Klučka (ČSSD) pronesl: „Vítám tuto iniciativu, jde i o to, že je několik drobných majitelů pozemků letiště, kterým byly pozemky dnešního letiště před lety vyvlastněny. Ti také čekají na nějaké vyjasnění,“ a přiznal, že má na celé záležitosti i osobní zájem, neboť jeden z dílčích pozemků vlastní i jeho matka.

Po diskusi zastupitelů se nakonec město Opava za 85 950 korun stalo majitelem 1 719 čtverečních metrů zábřežského letiště.

Uplynul rok. Letiště v těchto dnech spí zimním spánkem, neznalý pozorovatel by mohl usoudit, že je vše v pořádku a záměr splnil svůj účel. Vedení aeroklubu ale klidným spánkem spát nemůže: „Odkoupením pozemku se povedlo zachovat leteckou činnost letiště Zábřeh. V tomto směru jsme zatím klidní.

Nicméně nás teď čeká setkání s novým primátorem Opavy, kdy budeme hledat další možnosti vzájemné spolupráce. Pan primátor se ale musí s celou problematikou seznámit, a tak se schůzka uskuteční až koncem března,“ řekl k situaci okolo letiště Zábřeh aktuálně Jiří Hořínka.