Těžba břidlice má na Vítkovsku a Budišovsku obrovskou tradici. Její začátky se v oblasti Nízkého Jeseníku datují už někdy do poloviny 18. století. Poblíž Vítkova a Budišova nad Budišovkou se nachází řada lokalit, kde se tato surovina dříve dobývala.

V současnosti jako odkaz na historii funguje Krajina břidlice. Jedná se o projekt, který skrze muzeum a několik stezek představuje veřejnosti místa spojené právě s břidlicovou těžbou. Velké zpestření v budoucnu bude znamenat zpřístupnění zatopeného dolu v blízkosti Čermné ve Slezsku.

„Důl se nacházel na území Vojenského újezdu Libavá, dříve jsme k němu tedy neměli přístup. S újezdem se nám však povedlo směnit pozemky. Teď jsou naše, k dolu se dostaneme a může se pracovat na tom, aby se zpřístupnil turistům,“ komentoval budišovský starosta Patrik Schramm.

O tom, jak nápad vznikl, jsme si povídali s Lumírem Moučkou ze spolku Jezerní důl, který platí za odborníka na historii dobývání břidlice.

„Před časem se na mě obrátil kolega s tím, že by bylo dobré kdybychom zpřístupnili veřejnosti podzemí Jezerního dolu. Na to by ovšem byla potřeba především obrovská finanční investice. Pozornost jsme tak zaměřili na nedaleký důl, jemuž se přezdívalo Rodriguesův hrob. V jeho případě by zpřístupnění bylo podstatně jednodušší. Rozhodli jsme se ovšem změnit název, jelikož by turisty lezoucí do podzemí mohl od návštěvy spíše odrazovat. Proto jsme se rozhodli jej pojmenovat Jezerní důl,“ usmíval se Lumír Moučka.

Exkurze do dolu bude rozhodně stát za to. Návštěvníci slezou po točitých schodech do dvanáctimetrové hloubky. Loďkou pak projedou systémem několika komor.

„Čeká nás ještě dost práce, jelikož prostor musíme důkladně zajistit z hlediska bezpečnosti. Jedná se však o krásné čisté prostředí s vysokou vlhkosti vzduchu, kde lze v podstatě regenerovat dýchací cesty. Lidé se zde zblízka podívají na způsob, jakým se břidlice dobývala,“ pokračoval Lumír Moučka, podle něhož by toto důlní dílo mohlo být zpřístupněno v roce 2020 anebo 2021.