Zde jsou jejich odpovědi: Vznik průmyslové zóny by přivítal majitel opavské firmy Fros Eduard Fládr. „Její přednost vidím v blízkosti hranic s Polskem a Slovenskem i v sousedství Ostravy jako strojírenské základny. Rozvoj podnikání naráží na několik problémů. Hlavním je nedostatek odpovídajících komunikací s napojením na dálnici a další klíčové silniční cesty. Opava proto není pro investory zajímavá,“ uvedl Eduard Fládr.

Opavské firmě Ferram stávající areál ve Vávrovicích pro strojírenskou výrobu zatím vyhovuje, ale svůj nevýrobní areál by chtěla přesunout z Krnovské ulice do zóny na kraji města. „Chceme zamezit zbytečnému zatěžování městského centra dopravou. K tomuto účelu by nám pro nevýrobní účely vyhovoval buď prostor kolem Globusu, nebo směrem na Otice,“ konstatuje předseda představenstva Břetislav Tůma.

Příslušně vybavenou průmyslovou zónu by v Opavě určitě využil majitel firmy Gas – Stav na výrobu a montáž ocelových konstrukcí a zámečnické i plynárenské práce Milan Stoniš. Zájem o ni by měli také představitelé firmy OPAC na výrobu cukrovinek. „Nemáme však čas na dlouhé čekání, protože v současné době plánujeme rozšíření výroby. Pokud by v Opavě taková zóna vznikla příští rok, určitě bychom se o ni zajímali, jinak budeme hledat vhodné prostory jinde. Z časového hlediska by později pro nás už zajímavá nebyla,“ míní jednatel Miroslav Soudek.

Ředite lopavské Hospodářské komory Jiří Germanič je k budování průmyslové zóny skeptický. „V současné době jsou velkým hitem, ale otázka zní, jestli na ně budou firmy mít dostatek pracovních sil. Pokud vím, tak neustále citelně chybí odborníci pro strojírenství, stavebnictví i pro další oblasti technických profesí,“míní Jiří Germanič.