Dostala k podpisu dvě smlouvy s tím, že musí v hotovosti uhradit vratnou zálohu 9 600 korun, třebaže ve smlouvě byla uvedená částka 3 600 korun. K tomu jí obchodní zástupce řekl, že jde o starou smlouvu.

„Zeptala jsem se obchodního zástupce, jak mám do závazků klienta vyplnit drobné půjčky, jestli je rozepsat nebo napsat celou částku. Řekl, že mám dost vysoký důchod a nemusím tam uvádět půjčky a ani manžela jako spolužadatele,“ říkala klientka. Poslechla, protože to byl velmi milý a sympatický pán, smlouvu podepsala a zaplatila zálohu. Při podrobnějším zkoumání smlouvy bylo zjištěno, že past sklapla.

Klientka podepsala klausule, které z ní udělaly nevolnici společnosti. „Sdružení obrany spotřebitelů Moravskoslezského kraje varuje před takto uzavíranými smlouvami odchodními zástupci jedné firmy z Chrudimi,“ sděluje jeho předsedkyně Marcela Reichelová.

Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru by si každý zájemce měl ve vlastním zájmu dát dobrý pozor na to, co podepisuje. V první řadě je nutné důkladně pročíst celý text včetně drobných dodatků, které zpravidla bývají nejdůležitější, a mít dostatek času k rozmyšlení. Vpraxi zatím bývá všechno přesně naopak – lidé s vidinou peněz nebo zboží podepíší předloženou smlouvu bez pročtení a přemýšlení.

Hezké řeči jsou zadarmo a obchodní zástupci jimi nešetří. Za každou podepsanou smlouvu dostávají peníze a svědomí v tom nehraje žádnou roli. Neměla by ji hrát ani důvěřivost. „Podepsat nebo nepodepsat nabídnutou smlouvu je svobodné rozhodnutí každého člověka. Jde přece o jeho peníze a o jeho dluhy,“ dodává Marcela Reichelová.

Lidé jsou před podobnými praktikami neustále varováni, ale přesto jim stále podléhají.