Minulý týden redakce přinesla informace o tom, jak města na Opavsku řeší problémy, které jim vyvstaly se zrušením pětitisícového státního příspěvku, takzvaného pohřebného. Dnes vám přinášíme druhou část, a sice jak jsou na danou situaci připraveni v Opavě, Vítkově a Budišově nad Budišovkou.

Město zajišťuje základní pohřeb, bez obřadu

Opava už v letošním roce vypravila dva pohřby. Potvrdil to opavský tiskový mluvčí Jan Šindler.

„Města a obce se i v minulých letech starala o zajišťování pohřbů v případech, kdy nebylo možné dohledat příbuzné, či v případě finančních potíží,“ uvedl Jan Šindler s tím, že například v loňském roce Opava vypravila 26 pohřbů. Obvykle šlo o lidi, kteří své poslední dny trávili v nemocnici, v domovech důchodců či dalších sociálně-zdravotních institucích. „V případě úmrtí to příslušná instituce oznámí městu. Úřad vyhledá v registru obyvatel, zda má zemřelý příbuzné, či ne,“ objasňuje tiskový mluvčí jednotlivé kroky s tím, že pokud zesnulý příbuzné nemá, osloví úřad pohřební službu a objedná základní pohřeb, tedy bez obřadu.

„Pokud se příbuzní najdou, ale nemají peníze, tak se úřad s příbuznými pouze dohodne, zda mají zájem si vyzvednout urnu, nebo ne. Pokud si urnu nepřevezmou, bude uložena do urnového hrobu,“ podotýká Jan Šindler. A v jaké cenové relaci se podle jeho informací pohybuje nejlevnější pohřeb v Opavě? „S předáním urny příbuzným vyjde město pohřeb na 5 618 korun. S uložením urny do hrobu pak na 6 248 korun,“ upřesňuje Šindler.

Vítkov má vyhrazeno padesát tisíc

„Se zařizováním pohřbů máme dlouholeté zkušenosti. Vzhledem k tomu, že se na území našeho města nacházejí dvě léčebny dlouhodobě nemocných, zařizujeme každoročně několik pohřbů pro pacienty, kteří v těchto zařízeních zemřeli a nemají žádné příbuzné, nebo se k nim žádní příbuzní nehlásí,“ vysvětluje starosta Vítkova Pavel Smolka. Podle informací, které dále Deníku poskytl, vypravilo město v loňském roce pohřeb 13 lidem. „Zákon nám ukládá postarat se o všechny, kteří zemřou na území města, i když se jedná o občany z jiných měst.

Pokud se jedná o občana našeho města, tak je logické, že musíme vyřídit všechny náležitosti a pohřeb zaplatit,“ říká starosta. Méně logické je pak podle něj to, že musí město hradit pohřeb i cizím občanům. „Podle mě by pohřeb měla hradit obec nebo město, kde má občan trvalý pobyt,“ říká starosta a dodává, že v minulosti například zařizovali pohřeb občanu z Ústí nad Labem. Pohřby se samozřejmě hradí z prostředků města. „Pro tyto případy máme v letošním roce vyhrazeno v rozpočtu města padesát tisíc korun,“ upřesňuje starosta.

Ten se pak dále zmínil, že v letošním roce ještě takovýto případ nenastal. Nejlevnější pohřeb zde podle jeho slov vyjde na 7 500 korun.

Je schůdnější hledat příbuzné

Stávající situace zasáhne i do rozpočtu Budišova nad Budišovkou. „V případě, že zemře někdo, kdo nemá příbuzné, pohřeb zajistí město,“ uvedl starosta Budišova nad Budišovkou František Vrchovecký. Dále pak dodal, že pokud tedy zemřelý nemá finanční prostředky, bude pohřben za peníze z městské kasy. „Město se stane účastníkem dědického řízení. Pokud má zemřelý peníze, může město uplatnit nárok na úhradu vzniklých nákladů na pohřeb,“ vysvětluje starosta.

V letošním roce, tedy po zrušení pohřebného, s takovouto situací zatím nemají zkušenost. „Pro tyto případy má město vyhrazeny finance v rámci kapitoly rozpočtu Pohřebnictví,“ potvrdil František Vrchovecký.. Dále také zmínil, že nejlevnější pohřeb vyjde v Budišově na 9 000 korun. A co se týká případného hledání příbuzných? To okomentoval starosta takto: „Pro město je schůdnější hledat příbuzné. Pokud se město o pohřeb postará a pak se následně přihlásí příbuzní, uplatní město nárok na úhradu vzniklých nákladů v dědickém řízení.“

Podle starosty musí město zachovávat princip přístupu ke všem občanům stejný, tedy aby povinnost obce na zajištění pohřbu pro občana, který nikoho nemá, nebyla spekulativně zneužívána a bylo to pouze ve výjimečných, jinak neřešitelných případech. „Naprostá většina občanů si tyto záležitosti řeší sama s pomocí své rodiny. Taková je zatím nepsaná tradice,“ dodal v závěru František Vrchovecký.