V pátek 5. února podlehl ve věku osmdesáti let těžké nemoci. Papežský prelát a emeritní děkan opavský, jedna z nevýznamnějších osobností našeho města Msgre. Josef Veselý.

Jeho zdravotní stav se poslední dobou výrazně zhoršil a v Ostravě se mu během předávání řádu prezidentem Václavem Klausem udělalo tak špatně, že musel být převezen do ostravské nemocnice.

„Nechtěl tam zůstat, a proto byl po stabilizování převezen do opavské nemocnice, kde mu lékaři hned po vyšetření doporučili hospitalizaci. Msgre. Veselý je poslechl, ale jeho stav se v dalších dnech zhoršil natolik, že musel být urgentně převezen zpátky do ostravské nemocnice, kde v pátek 5. února v 18 hodin zemřel,“ připomíná matka Evžena z Kongregace dcer Božské lásky poslední dny církevního hodnostáře, básníka, spisovatele, politického vězně a bojovníka za lidská práva Msgre. Josefa Veselého.

Veřejnost se s ním může rozloučil v sobotu 13. února od 10 hodin v konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie. Po mši svaté bude pochován do kněžské hrobky na Městském hřbitově v Opavě.

Josefu Veselému jsme po celou dobu věnovali redakční pozornost. Od opakovaných intervencí prezidentské kanceláře, kterou jsme upozornili na prodlevu s předáním vyznamenání, až po krátký rozhovor před převzetím ocenění, které ho velmi potěšilo. Už tehdy se Msgre.Veselý zdravotně cítil špatně.

Když jsme o něm chystali materiál do pondělního Opavského a hlučínského deníku, netušili jsme, že smrt bude rychlejší.

Kdo byl Josef Veselý?

Josef Veselý se narodil 28. července 1929 ve Zlámance u Kroměříže.

Vystudoval arcibiskupské gymnázium a olomoucký kněžský seminář navštěvoval až do jeho zrušení v roce 1950. Vojenskou službu strávil u PTP a po návratu pracoval v kroměřížské a ve zlínské galerii. Od bohosloveckých studií patřil do Společenství, tvořeného skupinou moravských duchovních pod vedením Vladimíra Neuwirtha.

To byl roku 1961 důvod jeho souzení za „vlastizradu“ a odsouzení na třináct let do valdické věznice. Po amnestii v roce 1965 se dostal na svobodu a pracoval jako dělník v kroměřížských vinných sklepech. Studium teologie dokončil roku 1970 v Litoměřicích a prošel farnostmi v Ludgeřovicích, v Budišově nad Budišovkou a v Opavě-Jaktaři.

Od roku 1987 byl opavským děkanem a tuto funkci vykonával až do roku 2005, kdy odešel na zasloužený odpočinek.V roce 1991 mu byl udělen titul monsignora, v roce 2001 získal literární Cenu Petra Bezruče a v roce 2005 byl za svou literární a duchovní činnost oceněn na biskupské konferenci.