Základy první pomoci pro začátečníky

Ve strachu, že neumí pomoci, propadne panice a telefonuje svému manželovi, který je v práci. Ten ženě radí, ať okamžitě přivolá pomoc a sám se autem vydává domů. Maminka s bezvládným dítětem v náručí chvíli pobíhá po domě, přivolání záchranné služby a čekání na její příjezd se jí zdá jako příliš velká ztráta času.

S nedýchajícím dítětem proto nakonec běží asi pět set metrů na zdravotní středisko. Teprve zde jsou zahájeny oživovací postupy a přivolána záchranná služba. Přes veškerou snahu se však již dítě nedaří oživit, umírá na zadušení vdechnutím zvratků ve spánku. Pomoc tentokrát přišla příliš pozdě.

S každou minutou neposkytnutí pomoci se naděje na přežití snižuje o deset procent

Dítě postižené zástavou dechu a srdeční činnosti se nalézá ve stavu klinické smrti. Jeho základní životní funkce selhaly. Tento stav však v řadě případů nemusí znamenat definitivní konec jeho života. Při správně poskytnuté první pomoci dáváme postiženému dítěti velkou šanci přežít. Hovoříme o tzv. resuscitaci či oživování, což jsou úkony s cílem základní životní funkce obnovit.

Provádět v případě potřeby kvalitní základní neodkladnou resuscitaci je nejdůležitější součástí a dovedností v poskytování první pomoci. Taková laická pomoc často rozhoduje o další prognóze a přežití malého pacienta. V případě zástavy krevního oběhu nelze nečinně čekat na příjezd záchranné služby, protože po třech až pěti minutách, během nichž srdce nepracuje, dochází k trvalému poškození mozku.

S každou minutou neposkytnutí pomoci se naděje na přežití snižuje o 10%. Proto je nezbytně nutné zahájit oživovací pokusy, a to nejlépe bezprostředně po vzniku události. Úkolem zachránce není „oživit“ dítě, ale po celou dobu základní resuscitace udržet průtok krve v krevním oběhu, zejména v mozku.

Od roku 2005 byla přijata Evropskou radou pro resuscitaci nová doporučení v postupu a výuce první pomoci. Změna na základě posledních výzkumů se snaží o maximální efektivnost a zjednodušení postupu pro výuku laické veřejnosti při poskytování první pomoci. Téma selhání základních životních funkcí a postupy první pomoci jsme rozdělili na dvě základní kategorie – dospělí (byli námětem minulého dílu rubriky) a děti. Těm se budeme věnovat dnes. Pro celé období dětského věku je postup při poskytování první pomoci zjednodušen. Za děti považujeme pacienty přibližně do osmi let. S určováním přesného věku dítěte není nutno si dělat starost. Lze použít jednoduché pravidlo: Pokud vypadá jako dítě, použij postup pro dítě.

Jaké jsou projevy?

• U dětí nejčastěji předchází dušení z vdechnutého tělesa dráždivý suchý kašel, neklid, panika a následně promodrání se ztrátou vědomí.

• Dítě v bezvědomí nereaguje na oslovení ani bolestivý podnět, nekomunikuje, nepláče.

• Přiložením ucha k ústům a nosu dítěte ležícího na zádech necítíme ani neslyšíme vydechovaný vzduch.

• Nejsou vidět pohyby hrudníku související s nádechem a výdechem

• Může být promodrání kůže v obličeji, na rtech, jazyku, ušních lalůčcích nebo konečcích prstů.

Pamatuj!

Dítě, které hlasitě pláče, křičí nebo volá maminku, určitě nemá zástavu dechu ani srdeční činnosti !!!

Příčiny zástavy dechu a oběhu u dětí

• Jednou z nejčastějších příčin zástavy dechu a oběhu u dětí je vdechnutí cizího tělesa nebo tekutiny.

Jak poskytnout první pomoc?

• Zjistíme, zda je dítě v bezvědomí – nereaguje na oslovení ani štípnutí.
• Položíme ho do polohy na zádech, nic nedáváme pod hlavu.
• Záklon hlavy Novorozenci (do čtyř týdnů): záklon hlavy neprovádíme! Hlavu udržujeme v neutrální poloze. Ostatní děti: Provedeme mírný záklon hlavy. • Odstraníme viditelné překážky v dýchacích cestách.
• Křikem přivolej pomoc, nebo urči osobu, která tak učiní.
• Resuscitaci zahajujeme pěti umělými vdechy. POZOR! Přivolání odborné pomoci neodkládejte! Důležitá je každá minuta!
• Dýchání Nejmenší děti: ústy obejmout pusu i nos dítěte. Větší děti: jako u dospělého, tedy zacpat nos a obejmout ústa dítěte ústy zachránce.
• Vdechujeme odhadem dle velikosti dítěte – tak, abychom viděli, že se zvedá hrudník. (U novorozence je potřebný objem jednoho dechu jen asi 20 ml vzduchu - tzn. vydechujeme do něj pouze objem dutiny ústní dospělého zachránce).
• Dutina ústní musí být volná! V případě potřeby je nutno ji vyčistit (krev, zbytky jídla, zvratky). Zprůchodnění dýchacích cest lze docílit pomocí tzv. Gordonova úderu. Ten může pomoci při vdechnutí cizího tělesa. Dítě uložíme do polohy hlavou níže než hrudník (držíme je na kolenou či na ruce), obličejem k zemi a 2 - 3 krát udeříme dítě do oblasti mezi lopatky. Tím zvýšíme nitrohrudní tlak a docílíme posunutí cizího tělesa do horních cest dýchacích, kde již lze předmět dvěmi prsty vytáhnout.
• Pokud již někdo nevolá, telefonuj na tísňovou linku 155.
• Pokud po pěti umělých vdeších nedošlo k obnovení dýchání (nezvedá se hrudník, neslyšíme vydechovaný vzduch), přistupujeme k masáži srdce.

POZOR!

Změna ve starších postupech: Zjišťujeme, zda postižený dýchá; pokud tomu tak není ani po uvolnění dýchacích cest (záklon hlavy), zahajujeme první pomoc bez hmatání tepu.

• Masáž srdce Poměr masáže: dýchání jako u dospělého 30 : 2. Technika masáže u nejmenších dětí: Masáž provádíme dvěmi prsty na spojnici prsních bradavek, v oblasti hrudní kosti do hloubky nebo obejmeme rukama hrudník dítěte a masírujeme dvěmi palci do stejné hloubky.

• Větší děti: Masáž provádíme jednou rukou - hranou dlaně.

• Frekvence stlačování je 120 za minutu u novorozenců (do čtyř týdnů), 100 u ostatních dětí.

• Masáž musí být vždy prováděna proti tvrdé podložce.

• Postup opakujeme v poměru masáž : vdechy = 30 : 2

• V oživovacích pokusech pokračujeme bez přerušení až do příjezdu záchranné služby nebo obnovení životních funkcí.

Pamatuj!

Pokud si nejste jisti, že postupujete správně nebo postup neumíte, požádejte operátorku na lince 155, aby vás vedla. Dispečerka vám bude radit, co máte dělat do příjezdu záchranné služby.

Pozor!

Pokud z nějakého důvodu nemůžete provádět dýchání, pokračujte jen samotnou masáží - i ta má samostatně velký přínos pro šanci na přežití. Více informací najdete na www.uszsmsk.cz

LUKÁŠ HUMPL