Pohled do historie začíná u syna Marie Terezie, císaře Josefa II., který kolem roku 1780 majetek katolické církve v podstatě zestátnil. Její představitelé byli od té doby už pouze jeho správci a provozovateli. Tento stav přetrval i konec Rakousko-Uherska a dobu Československé republiky.

Katolíkům nepřáli ani komunisté režim, a kde mohl, tam je diskriminoval. Majetek jim však nemohl zkonfiskovat ani znárodnit, protože církev už celkem nic neměla. To jsou fakta, potvrzená i školními učebnicemi dějepisu. Po převratu v roce 1989 se snažila něco získat a vymohla si v Praze bývalý klášter Voršilek. Na transakci tehdy málem doplatil kus budovy Národního divadla.

Tehdejší vicepremiér Pavel Rychetský požadavky církve prošetřil a prohlásil, že majetek není v jejím vlastnictví. Jeho názor potvrdila i expertiza právníků. Teď je na programu dne další církevní restituce. Hlasovat o ní budou i opavští poslanci. Jaký na ni mají názor a jak se týká Opavska?

Zbyněk Stanjura (ODS) je přesvědčený, že císař Josef II. církvím všechen majetek nevzal. „Současné restituce se týkají církevního majetku, zapsaného v katastru nemovitostí po únoru 1948. Jde o lesy, pole, rybníky a budovy. Kterého majetku by se měly týkat v Opavě, zatím nevím. Možná části minoritského kláštera, možná muzejní budovy na Ostrožné ulici, asi nějaké kostely. Jasno by v tom mělo být do poloviny letošního roku,“ říká Stanjura.

Václav Klučka (ČSSD) se necítí být odborníkem na církevní majetkové právo. „Jsem pouze věřící člověk a teď se snažím podrobně studovat dostupné materiály a stanoviska. Svoji úlohu hraje tlak především církevních řádů, které v minulosti disponovaly velkým pozemkovým majetkem, hlavně německých rytířů, křižovníků a premonstrátů. Zákonem o narovnání vztahů s církvemi by neměla být v žádném případě zpochybněna restituční hranice z roku 1948,“ míní Klučka.

Další problém vidí v objemu majetku, kde se počty zemědělských a lesních ploch s požadavkem rozcházejí. Přímý dopad restituce na Opavsko zatím nezná.

Poslanec Miroslav Opálka (KSČM) přehled o církevním majetku nemá. Ví pouze to, že by mělo jít i o majetky, jejichž zestátnění jde i pod hranici roku 1948. „Pro nejasné dohody hlasovat nemohu. Z pohledu Opavy je zajímavý fakt, že církevní majetek protestantské Opavy byl při rekatolizaci násilně předán římskokatolické církvi. Jde o to, od kterého data budeme problém sledovat.

Například dnešní Dům umění nebyl církvi nikdy vrácený a během I. světové války tam rolníci z Opavska sváželi brambory,“ dodal Opálka.