Tradiční vlaštovčí shlukování na drátech vysokého napětí například v blízkosti Městských sadů se samozřejmě konalo i letos. Pokud jste se ovšem pohledem na tuto typickou scenérii nestihli pokochat v několika předchozích týdnech, vězte, že další šanci budete mít až za rok.

Vlaštovky jsou momentálně někde na cestě do střední Afriky. „Musím říct, že vlaštovky se tentokrát na drátech objevily o něco dřív. Už někdy na konci srpna. Vždycky se přitom shlukují později. Snad kolem 15. září," popisoval situaci na Wolkerově ulici v Opavě Petr Šišma.

V současnosti již můžeme narazit jen na několik opozdilců. „Vlaštovky a jiřičky stačily odletět. Už jsme obdrželi hlášení z jižního Maďarska. Sem tam se setkáme s odlétajícími pozdními mláďaty, ale jedná se skutečně o výjimečné případy," poznamenal vedoucí kroužkovací stanice Národního muzea Jaroslav Cepák.

Na zimu míří do střední Afriky

Vlaštovky zdaleka nejsou jedinými ptáky, kteří míří na jih. Směr Afrika už během srpna nabrali čápi bílí, kukačky či třeba rorýsi. „Vlaštovky se od jiných tažných ptáků liší. Zatímco ostatní migrují jednotlivě a zejména v noci, vlaštovky létají v hejnech a výhradně ve dne. Pravděpodobně je to dáno tím, že ve vzduchu jsou hbitější a rychlejší, takže potenciálním predátorům by dokázaly uletět," pokročil dále Jaroslav Cepák.

Vlaštovčí hejna putují do střední Afriky. Nejjižněji se zdržují v oblasti Konga a Zambie. Nocují ve vysoké trávě a místní lidé je dokonce loví. V našich zeměpisných šířkách je ale vlaštovka chráněná. Dospělí ptáci se každý rok vrací na stejné místo. Běžně se stává, že zahnízdí třeba na balkonech panelákových bytů. V takovém případě byste hnízdo neměli odstraňovat na vlastní pěst, mohli byste se totiž dostat do křížku se zákonem.

„Je to právně ošetřeno. V zásadě platí, že vše by se mělo řešit ve spolupráci s odborníkem," připojil několik postřehů. Vlaštovky se nejčastěji zdržují v blízkosti chovů hospodářských zvířat. Hodně hnízdí třeba ve stájích. „Na těchto místech je dostatek hmyzu. Tito ptáci provázejí stáda velkých kopytníků odnepaměti. Původně hnízdili v jeskyních," vysvětloval Jaroslav Cepák.

Špačci: hrozba hlavně pro vinaře

Sídliště v Kateřinkách tradičně během léta okupovaly anebo někdy ještě i okupují velká hejna špačků. Přes jejich hlasitý zpěv někdy nebylo slyšet ani vlastního slova. Tento druh se na odlet ovšem teprve chystá. Naši vlast přitom neopustí úplně všichni špaččí jedinci. „Na cestu vyrazí někdy v období mezi říjnem a listopadem. Poletí do Itálie či Francie a do republiky se opět vrátí během února. Někteří z nich však přezimují u nás," uvedl vedoucí kroužkovací stanice Národního muzea. Špačci mnohdy napáchají solidní škody.

V Opavě a okolí ovšem můžeme být celkem klidní. Největší problémy s těmito ptáky mají na jižní Moravě. „Potýkají se s nimi zejména vinaři. Zvlášť nyní v období sklizně. Na špačky se uplatňují různé plašiče a myslím si, že je v určitých kvótách povolen také odstřel," zakončil své povídání Jaroslav Cepák.

Petr Dušek