Počítá s tím, že pohotovosti budou vykonávat zejména praktičtí lékaři pro dospělé i ti pro děti a dorost. Mohou ji však vykonávat též ambulantní lékaři ostatních oborů.

„V současné době diskutujeme mimo jiné o zřízení koordinátora, který by měl na starosti pokrytí Lékařské pohotovostní služby v každém okrese. Praktiční lékaři budou mít povinnost odsloužit alespoň jednu službu měsíčně ve svých regionech,“ přibližuje záměr Ministerstva zdravotnictví ředitelka jeho odboru komunikace Gabriela Štěpanyová.

Dodává, že pokud dojde k dohodě o službě dobrovolníků, bude tento model akceptován, a pokud nedojde, určí zmíněný koordinátor praktické lékaře tak, aby zdravotní služby byly pokryty. Případná změna LPS by mohla začít platit od příštího roku, ale k tomu bude předem nutná změna stávající legislativy.

Reforma primární lékařské péče podle ministerských představ praktiky na Opavsku rozhodně nezaskočí, protože tak funguje hladce už delší dobu.

„Lékařů, kteří služby slouží, jsou v regionu asi dvě třetiny, zbývající třetina sloužit odmítá. Vzhledem k tomu, že ji tvoří zejména lékaři s věkem nad šedesát let, dá se jejich postoj akceptovat. Pokud to shrnu, tak pohotovostní služby, sloužené praktickými lékaři máme v regionu už vyřešeny,“ míní předseda okresního Sdružení praktických lékařů ČR Oldřich Víteček.

Předseda Lékařského odborového klubu Slezské nemocnice Dalibor Hudec má se službami zkušenosti z prostředí své nemocnice, kde lékařská pohotovost vyžaduje z různých důvodů fyzickou i psychickou odolnost lékařů. „Na služby je nás málo, ale zatím to ještě zvládáme.

Za rok máme určených 150 povinných hodin a dalších 416 po dohodě, ale tato čísla bývají každoročně hodně překračována. O problému s pohotovostními službami se už několik let pilně diskutuje, ale zatím zůstává jen u těch diskusí,“ konstatuje Dalibor Hudec.