A najednou ten, co nám vnucoval ty hrnce, vyskočil na stůl a začal na nás křičet: 'No jasně, nikdo si nic nekoupí. Zase nějaký chamtivci, co jen šetří na pohřeb. Tak ať vám ten funus zaplatí vnoučata, beztak jste jim celý život dávali peníze!'“

Tak zní vyprávění paní Marie Víchové z Opavy, která na vlastní kůži zažila prezentační prodejní akci. A není zdaleka sama. Lidé už na předváděcích akcích zažili leccos. Zamčené dveře, kterými chtěli odejít ve chvíli, kdy se jim udělalo nevolno, sprosté nadávky diabetikovi, který prosil o možnost něco sníst, závod v běhu lidí s francouzskými holemi nebo třeba nucený pobyt v chladném počasí kdesi v horách na česko-slovenském pomezí.

A je pak řada dalších, kteří se nechají dotlačit do kouta a podepíší často nejasné smlouvy, většinou se skrytými klauzulemi. Ty jim pak seberou možnost bránit se a reklamovat to, co vlastně vůbec nechtěli. I takové je dnes podnikání v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Jak se Péťa, Láďa a Kája předváděli

Na začátku byl leták firmy, slibující lidem za účast v super reklamní show lukrativní dárky v podobě kávy i keramického nože a manželům dokonce horkovzdušného topení, soupravy keramických nožů, toustovače a dalších užitečných pozorností. Na konci bylo pětadvacet účastníků převážně důchodového věku, namačkaných dopoledne v malé místnůstce jedné opavské restaurace.

Bylo zřejmé, že většina podobné akce systematicky obráží, protože se nadšeně zdravili, vyměňovali si informace typu „kde a co“ a srovnávali jednotlivé akce. Po půlhodině čekání před ně naběhl mladý předváděč Péťa se stejně starými pomocníky Láďou a Kájou. Předmětem vychvalování byly elektrospotřebiče, které měly možná vysoké účinky, ale ceny určitě.

Pozornost svých posluchačů udržoval Péťa žoviálním výkladem i neustálými kontrolními otázkami ve stylu Černých baronů, na které byli přítomní už zjevně vytrénovaní. Na každou vystřelenou otázku mu tito už dávno „dospěláci“ sborově a nadmíru ochotně odpovídali a po vyzvání se snaživě hlásili jako ve škole. U každého předváděného spotřebiče si šeptem sdělovali, na které akci si ho už koupili a jak se osvědčil.

„Ten vysavač jsem si koupila už na jedné akci a jsem s ním spokojená,“ špitla jedna žena sousedce. „Já mám zase parní čistič, ale daleko větší,“ informovala ji oslovená. Další žena si postěžovala, že naletěla s nerezovými hrnci, které jsou prý šunt. Jiná účastnice se rozhodla koupit sérii výrobků za výhodnou cenu a netajila obavy, jestli udělala dobře.

Závěrem tříhodinového sezení rozdal Kája přítomným, prý jako pozornost, čisticí prostředek a natáhla se po něm každá ruka. Rychle však cukla, když sdělil, že stojí ten den pouze dvě stovky, takže si láhev neochotně koupilo jen pár zájemců. Několik dušiček však bylo pro koupi předváděných věcí uloveno a na místě zkasírováno, takže mládenci měli vyděláno.

Nakonec došlo na slíbené dárky a hodně přítomných odcházelo zklamaných. Není divu, protože letákem slibované lukrativní věci za promarněný čas – keramické nože, káva, toustovač nebo horkovzdušné topení – mezi nimi nebyly, ač se jich hlasitě dožadovali. „Nemáme,“ lhostejně krčil rameny Láďa.

Předváděči sbalili fidlátka a šli sbírat síly na odpolední schůzku s dalšími důvěřivými seniory.

Hrnce, dusno a drsná žena

Svou zkušenost s předváděcími prodejními akcemi má skoro každý. Nejinak je tomu u některých členů redakce. Před několika lety se konala podobná akce v sále jednoho z opavských hotelů. Kromě tradiční skladby pozvaných, tedy penzistů, se tam vyskytovaly ještě dva mladší manželské páry a šestičlenná romská rodina od padesáti let výše.

Za pořadatele tady byla dvojice zhruba třicetiletých prodejců. Jedním z nich byl ulízaný brunet, vzor metrosexuála, druhým blonďatá žena s ostrými rysy ve tváři, vlasy v culíku a konstantně naštvaný výraz. Představení mohlo začít. Nerezové kuchyňské náčiní šlo z ruky do ruky. Na pánvích se smažila postupně zelenina, maso i vajíčka. Vzduch ztěžkl, pára způsobila v sále dusno a všichni se začali pomalu potit.

„Podívejte se, jak to jde i bez oleje a nezanechává to stopy,“ sypala na nádobí slova chvály prodejkyně. Vše běželo vcelku normálně, než se začala žena ostře opírat do lidí, kteří jedí nezdravě, nehlídají si cholesterol a jsou podle ní hloupí. Zhruba šedesátiletý muž to nevydržel a přímo se zeptal: „Když teda mám rád bůček a tlačenku, ale nechroustám brokolici, tak jsem blbec?“ Kdo by čekal, že žena couvne, mýlil by se. Jen pánovi do očí lakonicky odpověděla: „Ano.“

Od té doby již byla po zbytek programu atmosféra v místnosti víc než hustá. Na konci si pár prodejců postupně bral lidi bokem a zkoušel jim vnucovat smlouvy. Mnoho se jich nenachytalo, ale pár takových bylo. S ohledem na to, že jedna sada stála nejméně 10 tisíc korun, se to ale přesto firmě více než vyplatilo. A dárky slíbené za účast na akci? Kdo si nic nezakoupil, měl smůlu.

Prezentační zájezdy: nejlepší je nikam nejet

Prezentační zájezdy a akce nejsou novým problémem. V naší zemi se objevily záhy po změně hospodářských poměrů a uvolnění podnikání. Důkazem toho jsou návštěvy zejména seniorů v poradně, kteří s sebou přináší nevýhodně uzavřené kupní smlouvy. V posledních letech ale roste také počet úvěrových smluv, které dotyční uzavřeli hlavně s nebankovními institucemi.

„Ty jsou zpravidla pro klienty velmi nevýhodné a jsou uzavřeny poté, co je velmi zkušeně zmanipulován. Svědčí o tom případy, kdy hlavně senioři vlastně neví, proč to podepsali,“ říká Lucie Vehovská (na snímku) z Občanské poradny Opava, kterou provozuje Charita Opava. Pokud se jedná o nákup zboží, většinou ho lidé nepotřebují nebo dokonce i mají, popřípadě výrobek není takový, jak ho firma prezentovala, u úvěrů jsou pak podmínky takové, že lidé nejsou schopni splácet. Praxe ukazuje, že nejvíce ohrožení jsou senioři. Prodejci totiž ví, že tato generace nemá peníze na účtech, ale spoří doma.

„No vidíte, vždyť na to máte a co je to dnes čtyřicet tisíc,“ je občas slyšet na těchto akcích. Známé jsou případy, kdy jsou senioři přesvědčováni, že by tím udělali velkou radost svým vnoučatům. A která babička by to pro vnoučata neudělala… Základem, aby se to nestalo, je ale rozhodnutí každého, že na akci nepůjde. Prostě si musí uvědomit, že případy, které už byly mediálně prezentovány nebo negativní zkušenosti známých, jsou natolik varující, že prostě akci odmítne.

Vždy je totiž jiná, pro něj výhodnější alternativa, jak si třeba sadu hrnců, masážní stojky či zaručeně zdravotní deky koupit u osvědčených prodejců či si peníze půjčit se zárukou u banky. Když už se ale nechá zlákat, musí být člověk velmi ostražitý a psychicky odolný.

„Prodejci jsou zpravidla výborně připraveni, umí argumentovat, přesvědčovat, často používají psychologii, nátlak a máme informace, že někdy to hraničí i s vyhrožováním,“ říká Lucie Vechovská. Když už člověk podlehne a podepíše, má podle zákona čtrnáct dní na vrácení zboží a odstoupení od smlouvy. Ale zde zpravidla nastávají největší komplikace.

„Takový člověk může přijít k nám do poradny a my se mu budeme snažit pomoci. Jen upozorňuji, že těch čtrnáct dní je opravdu hraniční lhůta, do které musí být výpověď doručena firmě, pak už je na cokoli pozdě,“ říká pracovnice charity. Záleží ale také na tom, kde byla smlouva podepsána. Známým trikem prodejců je to, že ve smlouvě je naprosto nenápadně uvedeno, že dotyčný uzavírá smlouvu u sebe doma.

Podepsáním pak člověk ztrácí nárok na odstoupení od smlouvy, i když smlouvu uzavírá třeba někde v hospodě.

Nejčastější triky prodejců
>> Zdánlivě výhodná lákavá nezávazná nabídka
>> Dárky jen za účast
>> Přijedeme pro vás a zase vás přivezeme
>> Výlet zdarma, pojeďte s přáteli

Psychologické tlaky při akcích
>> Jede se daleko od domova, na neznámé místo, nelze se vrátit
>> Uzamčené předváděcí místnosti – nemožnost odejít
>> Prezentace jsou dlouhé, unavení lidé ztrácejí pozornost
>> Opakování výhodnosti nabídky, neustálý tlak koupit
>> Intenzivní přesvědčování, že to určitě potřebujete
>> Hlasitý nátlak, urážky, verbální útoky na čest
>> Vyhrožování (buď koupíte, nebo…)

Triky se smlouvami
>> Nejasné, nepřehledné nebo nesrozumitelné texty
>> Skryté klauzule, malá písmena
>> Málo času na přečtení (rychle, rychle…)
>> Výzvy typu: Klidně podepište, snad nám věříte..

Triky při reklamaci nebo odstoupení od smlouvy
>> Zdržování a nereagování – je jen 14 dní na odstoupení
>> Výmluvy typu musíte přijet osobně (většina firem působí daleko od svého sídla)
>> Sliby pošleme tam našeho člověka, ale nikdo nedorazí (vyprší tak lhůta)
>> Nezákonný nátlak a vyhrožování (právníci, soudy, exekutoři)

Martin Kůs, Jitka Hrušková, Tomáš Pustka