V tomto světě se pohybuje odmalička, nyní ho zaměstnává agentura spravující Xbox ČR, výrobce nejvýkonnější herní konzole na světě, s nímž nejen v rámci her organizuje řadu projektů. Podílí se i na testování některých titulů a navíc provozuje svůj e-shop www.freshgames.cz, kde hry prodává.

„Spousta lidí si myslí, že sedím jen u Xboxu a hraju. Není to ovšem tak jednoduché, má práce totiž mnohdy probíhá plných čtyřiadvacet hodin,“ upozorňuje Přemysl Maier, s nímž jsme pořídili rozsáhlý rozhovor.

Přemku, zhruba před třemi lety jste s partou nadšenců v Dolním Benešově pravidelně organizovali turnaje ve fotbalové hře FIFA na konzolích Xbox. Ty už jsou ovšem minulostí. Proč je nepořádáte i v současnosti?

Jednoduše, nemáme už na to bohužel čas. Každý má práci, rodinu… Poslední turnaje byly tak velké a časově náročné, že jsme řekli stop.

Padaly tam nějaké dotazy, jestli turnaje budou, zvažovali jsme, že bychom něco udělali. Šel bych do toho ale jenom s jedním člověkem, a to mým kolegou Kubou Hymonem. Co se týče on-line světa, tak tam turnaje samozřejmě zůstaly. Ty se však konají čistě pod záštitou Xboxu a Xboxwebu.

Já osobně se na nich podílím. Rozdíl mezi těmito turnaji je v tom, že všechno je pod oficiální značkou s oficiálními cenami, kanály a podobně. Nedělám už to zkrátka z domova nebo v Kravíně (známý klub v Dolním Benešově pozn. red.).

Jednalo se o vyhledávané akce, na které jezdili hráči z celé republiky. Neozývají se vám lidi kvůli tomu, abyste je obnovil?

close Přemysl Maier se svým psem Mayou. info Zdroj: archiv Přemysla Maiera zoom_in Některým se po tom určitě stýská. Zejména těm v uvozovkách legendám. Mnohokrát už jsme nad tím přemýšleli, že bychom něco uspořádali, ale není na to čas. Jedna věc je sehnat konzole, pak hráče, ale nejhorší je příprava kluci ví své. Člověk to měsíce dopředu připravuje, týden před eventem ladí a v neposlední řadě to dva dny chystá. Časově je to velmi náročné.

Na druhou stranu jsem dal přednost xboxovým akcím i z toho důvodu, že člověk má práci na turnaji proplacenou, dostane se do zahraničí nebo na různá místa v republice, dělá přitom to, co ho baví. Někteří se po našich turnajích v dolnobenešovském Kravíně na mě dívali stylem, že mi to muselo vydělat hromadu peněz.

Realita je ovšem taková, že z toho nebylo vůbec nic. Jasně, něco málo tam bylo, ale z toho jsme si tak zašli s rodinami na dobrou večeři. Proto jsem raději zvolil jinou cestu a kývl na nabídku práce v Xboxu.

Virtuální hry vás vlastně živí. Provozujete s nimi svůj e-shop, pracujete pro Xbox… Vzpomínáte si, kdy jste se ke koníčku, který se později změnil v obživu, dostal?

Věnuji se tomu odmalička. Pamatuji si, jak jsme se ještě nedávno s bratrem hádali u počítače o tom, kdo bude hrát první, nebo druhý a jak dlouho. Přijde mi to už strašně dávno. Vybavuji si všechny Invexy (počítačové veletrhy v Brně pozn. red.), na které jsme jezdili, ať už se školou nebo s rodiči.

S bratrem jsme byli vychováváni s klávesnicí a myškou v ruce, hráli hry jako Call of Duty 1 či druhý díl této akční střílečky, zábavnou hru The Sims a další. Zajímavostí je, že mě teď zaměstnal kolega, který brněnské Invexy rozjížděl a nejen Invexy, ale také ForGames v Praze. Nyní spolupracujeme, což mi připadá skoro až vtipné. Kdysi jsem ho znal pouze z rozhovorů, videí nebo fotek a teď společně děláme na některých projektech.

Je vaše zaměstnání náročné?

Když člověk hraje, komunita ho zná a obrací se na něj prostřednictvím e-mailů, SMS, chatu… Není to tedy jen sezení u počítače nebo u Xboxu. Není to, jak když jdete do práce a za osm hodin skončíte a vypínáte telefon. Mnohdy to je čtyřiadvacetihodinová činnost. Nejedná se o klasický zaměstnanecký poměr, jde o takový mišmaš od každého trochu, ale na druhou stranu je to zajímavé. Podíváte se do míst, kam se člověk jen tak nepodívá, a poznáte velmi zajímavé lidi.

Měl jsem tu čest se seznámit s takovými lidmi, kteří sekli se zaměstnáním a jen hrají a streamují. Vtipné je na tom to, že za tuto činnost berou pomalu větší plat než náš prezident. (úsměv) I přesto jsou některým pro smích, protože v uvozovkách jen hrají a streamují, od rána do večera sedí u kompu nebo u konzole a hrají hry.

Setkáváte se při práci i se známými osobnostmi?

Ano. Nedávno jsme třeba dělali stream s našimi fotbalovými reprezentanty, kterému jsem byl přítomen. Fotbalisté zkrátka hráli hry. Pak tu máme lidi z motokrosu, hokeje, UFC (soutěž ve smíšených bojových uměních pozn. red.) a mnoho dalších. Člověk se v této branži nesetká jen se sportovci, ale s různými moderátory, youtubery a mohl bych pokračovat.

close Přemysl Maier je v herním světě jako doma. info Zdroj: Daniela Krupová zoom_in Přemysl Maier je v herním světě jako doma.Autor: Daniela Krupová

Hrám se věnujete prakticky denně od rána do večera. Nenudí už vás to?

Tím, že jde doba neustále dopřeu, tak je rozdíl, když si vzpomenu, jak jsme hráli třeba Call of Duty 2. Tehdejší a současná verze je prostě nesrovnatelná. Když má vyjít nějaká nová hra, zejména pak u áčkových vydavatelů, tedy světových firem jako Electronics Arts, Rockstar Games atd., natěšenost je šílená, lidi z mého blízkého okolí nebo rodina si užije své. (smích) U áčkových titulů jsem schopen strávit nespočet hodin. Třeba za poslední tři měsíce jsem u Xboxu a počítače pomalu spal. (smích)

Takže s přibývajícím věkem vaše zapálení neutuchá?

Možná je i větší. V rámci této práce mám totiž možnost hru přenést do reálného světa, něco jako když jsme Forzu (hra o automobilových závodech pozn. red.) přenesli do reálu. Driftování a všechno, co bylo do nedávna jen ve hře, jsme dostali ven. Menší event ve spolupráci s Furt Bokem se konal ve Frenštátě pod Radhoštěm. Byla to první taková naše „venkovní“ akce.

V současné době se promo akce dělají spíše uvnitř hal, popřípadě jsou součastí halových eventů, kam přijdou desetitisíce lidí, takže tohle bylo pro nás novinkou. Je to směr, který mě baví a hlavně kterým chci jít.

Kdybyste měl jmenovat nejlepší hru, která by to byla?

Nejoblíbenější hru asi nemám. V současnosti všichni razíme Red Dead Redemption 2. Momentálně jde o hru s nálepkou must to play (musíš hrát pozn. red.) a má nejlepší hodnocení v historii. Jde o hru, která byla vydána po XY letech a porazila všechny áčkové tituly. Nepochopitelné, ale je to tak.

Před nedávnem se poměrně dost zásadně řešila závislost na hře Fortnite, které propadly miliony lidí. Děti kvůli ní dokonce dokázaly zanedbávat školu. Populární streamer Ninja však z pochybení obvinil rodiče. Co na to říkáte?

Pořád se držím hesla: Jaké si to uděláš, takové to máš! Ano, doba se změnila, jsou chytré telefony, tablety, konzole, počítače. Kdysi to nebylo, řeklo se v neděli ve 14 hodin na hřišti a tam se také bylo. Dnes? Desetkrát si to potvrdíte a z padesáti procent to stejně neklapne…

Já tomu neříkám závislost, nýbrž nová doba, nový on-line svět. Osobně mám takovou zkušenost, že díky sociálním sítím ztrácíme takový ten lidský faktor ála musím toho člověka vidět mám mu co říci? Na co bych jej viděl, když jsem si s ním psal nespočetněkrát za 48 hodin?

Poté nastupuje pocit uspokojení. To pak znamená, že ten jedinec nemá potřebu jít třeba ven za přáteli, ale raději si s nimi zahraje v „on-line světě“, popřípadě pozná v něm někoho nového, uspokojí tak další touhu. Navíc to hraní u dětí je zapříčiněno i tím, že jejich idoly, tedy youtubeři nebo streameři, hrají nebo natáčí různá videa. Chtějí se jim přiblížit, a proto hrají danou hru, natáčí story na sociálních sítích, sdílí různá videa at

Čili na vině není konkrétní hra, ale změna ve způsobu života mladých lidí?

Ano, každý chtěl být kdysi jako Ronaldo, Beckham. V současnosti je trend „sdílet, lajkovat a komentovat“. Všichni chtěli účesy jako oni, nosit stejné oblečení, mít stejná tetování, totožné kopačky… Teď celá mladá generace streamuje, natáčí videa a dělá vše, z čeho se dá zbohatnout, respektive si jenom přivydělat. Vždyť kdysi na tomto „trendu“ společnost Nike postavila svou kampaň a takový Ronaldo na tom vydělává doposud.

Nelze srovnávat minulost a současnost. Lidi, kteří zažili minulé století a žijí v tom dnešním, musí být hodně na větvi z toho, co je to za dobu! Ať se každý podívá do zrcadla a zeptá se sám sebe, proč by měl chodit s někým někam, když je s tím člověkem každý den v kontaktu na Facebooku či Instagramu. Voláme si přes Skype, Facetime apod.

Spíše bych se zabýval otázkou závislosti na moderní technice než na hrách. Samotný Ninja si toho zažil poměrně dost, takže bych jeho názor nebral tak vážně. Za mě to byla jen slova do větru, věta na další zviditelnění pro svůj marketing. Jak říkám, doba se změnila, moderní technika přebírá správu nad naším životem. Již brzy se dočkáme toho, že budeme nosit jen brýle a okolní svět přestaneme vnímat. V této souvislosti odkazuji na film Ready Player One: Hra začíná. Jednadvacátým stoletím nám začala naše lidská hra.

Závislost na počítačových hrách je tedy pro vás nadnesená záležitost?

Závislost na hrách neexistuje, to je výplod moderní doby a rádoby experti se tohoto slovního spojení s oblibou chytají. Navíc v dnešní době je už hraní profesionální sport, plnohodnotné zaměstnání. V České republice to je prozatím jen ve FIFA a Counter-Striku, ale v zahraničí existují mužstva vydělávající takové peníze, které si nevydělá ani vrchní manažer té největší společnosti na Moravě.

Přece jen odehrát pár turnajů za rok, procestovat svět, vše mít proplaceno a ještě vydělat šílené peníze? Díky hrám si splnit sen? Tito „závislí“ lidé žijí opravdu svůj sen. A to chce přece každý. V každém z nás je kus hráče. Vezměme to i z jiné strany. V Číně se ročně investují do e-sportu, her a podobně miliardy. V USA to samé.

Položme si tedy otázku: Opravdu by světoví giganti typu Vodafone, Asus, Microsoft, Intel, Alibaba a další jedničky na trhu investovaly miliardy do „závislostí“? Ať si udělá každý obrázek sám! Pokud mě někdo nařkne, že jsem závislý na hrách, tak mu oponuji tím, že on je závislý na sportu, jízdě v autě, chození pěšky, kouření…

Ano, je to totálně směšný argument, ale stejně já vnímám závislost na hrách.