Na infekčním oddělení Slezské nemocnice teď tráví své nepříjemné dny lidé s meningitidou, mononukleózou, encefalitidou, žloutenkou, infekcí kůže a podkoží nebo infekčními průjmovými chorobami, v současné době působené zejména viry, kampylobactery a v menší míře i klasickými salmonelami. Jejich počty s teplejšími dny stoupají.

Průjmy po antibioticích

Jinou kapitolou jsou průjmy po antibioticích. „Každé průjmové onemocnění může přinášet riziko poškození ledvin, vnitřního prostředí, trávicího traktu nebo krevního oběhu. Některé případy mohou mít těžký a komplikovaný průběh a vyskytly se i případy úmrtí,“ varuje primář infekčního oddělení Petr Kűmpel.

Pijte, pijte, pijte!

Průjmy vedou zejména k odvodnění organismu a ztrátám minerálů, v případě nákazy je proto nejdůležitější včasný, adekvátní pitný režim. U lehkých průjmů si postižení vystačí s čajem i s nesycenými vodami, ale u závažnějších průběhů jsou už nutné léky.

Rehydratační roztoky ve složení podle Světové zdravotnické organizace jsou běžně dostupné v lékárnách a nebývají drahé. U nejtěžších průjmů musejí být tekutiny do organismu dodávány infusemi. V začátcích je vhodné nasadit známé živočišné uhlí nebo Smetu, Hylac a zejména u průjmů po antibioticích probiotika – například preparát Lactobacilus, Yogurt, Enterol a další.

Tyto léky jsou rovněž dostupné v lékárnách.

Kdy je třeba vyhledat lékaře

Pokud však léky při domácí léčbě do zhruba tří dnů nezaberou, musí pacient ve vlastním zájmu za lékařem. „Okamžitá návštěva lékaře je velmi nutná u průjmů se zvracením, kdy se odvodnění organismu dále rychle prohlubuje.

Stejně tak i při teplotách, výraznějších bolestech břicha nebo v případech, kdy se onemocnění týká malých dětí a starších osob, popřípadě lidí s jinou závažnější chorobou,“ radí primář Kűmpel. Připomíná, že na infekční průjmy nejsou vhodné takové preparáty, které tlumí střevní pohyb. K nim patří například Imodium nebo Reasec.

Jednoznačnou prevencí proti klíšťovým encefalitidám bývá včasné očkování, které však lidé na Opavsku stále podceňují.