Odpovědi na otázku, zda by měli být starostové voleni přímo občany, se různí. A to jak v rámci celé republiky, tak samotného Opavska.

Například starosta Budišova nad Budišovkou Patrik Schramm si dovede přímou volbu představit u menších obcí.

„Třeba maximálně do tří tisíc obyvatel. Lidé zde nevolí podle stran, ale vybírají si napříč kandidátkami ty nejznámější  a nejkvalitnější osobnosti. V menších obcích se vesměs všichni známe. Pokud kandiduji jako lídr za sdružení či stranu, tak předpokládám, že se mohu ucházet o křeslo starosty. Takže si nás již nyní lidé víceméně volí přímo, byť samotná volba starosty probíhá v zastupitelstvu,“ míní starosta a dodává, že pokud mají být starostové voleni přímo, pak to bez navýšení pravomocí nejde.

„Starosta by mohl být snadno přehlasován při stávající zákonné normě,“ upřesnil.

Skutečnost, že přímá volba starostů již funguje v Polsku a na Slovensku, zmínil starosta Vítkova Pavel Smolka.

„Pokud by byla politická vůle našich zákonodárců, tak už by přímá volba mohla být zavedena i u nás. Protože ještě není, tak to znamená, že k tomu není vůle. Domnívám se, že časem k ní dospějeme. Zejména ve vztahu k voličům by to bylo férové. Jasně by věděli, kdo kandiduje na starostu či primátora,“ uvedl starosta a doplnil, že v tuto chvíli by však prvním krokem mohla být změna volebního zákona, která by zajistila, aby se do zastupitelstev obcí a měst dostali kandidáti s nejvyšším počtem hlasů od voličů.

„To současný systém neumožňuje. Navíc nesmíme zapomenout na to, že s přímou volbou starostů je víceméně spojena i přímá volba hejtmanů. Proto bych chtěl zdůraznit jednu podstatnou skutečnost. Do zastupitelstva krajů mohou kandidovat pouze registrované politické strany, politická hnutí a jejich koalice. Z toho vyplývá, že hejtmanem může být jen ten, kdo kandiduje za uvedené subjekty,“ vysvětluje Smolka a dodává:

„Můj soukromý názor je ten, že parlamentní strany moc s přímou volbou nespěchají, protože by zejména ve velkých městech měly mnohem menší šance obsadit post starosty či primátora. A to se ještě ve větší míře týká postů hejtmanů.“

Jak dále zmínil, pokud by byla zavedena přímá volba, pak by samozřejmě muselo dojít k rozdělení kompetencí mezi starostu a zastupitelstvo.

 „Jaké kompetence by to měly být, bychom se mohli nechat inspirovat v již zmíněných státech. Předpokládám, že by na to nebyl jednotný názor, a tudíž je to další argument k tomu, aby přímá volba byla odsunuta na neurčito. Navíc když znovu připomenu spojitost s kraji, respektive hejtmany a jejich případnými pravomocemi v případě přímé volby,“ uzavřel.

S přímou volbou starosty pak nesouhlasí bolatický starosta Herbert Pavera.

„Nesouhlasím a mám pro to řadu argumentů. V České republice máme zastupitelskou demokracii. To znamená, že lidé volí své zástupce, kteří pak spravují obec, kraj, stát. A určitě není dobré, aby jeden člověk rozhodoval o tom, co se má nebo nemá v obci udělat,“ vysvětluje starosta.

Například zkušenost ze Slovenska je podle něj špatná.

„Až ve třetině obcí nefunguje spolupráce mezi zastupiteli a starostou. Starosta navrhuje rozpočet a zastupitelé mu to neschválí. A v obci se pak nic neudělá,“ zdůraznil.

Na otázku, jestli souhlasí s tím, aby pak měli starostové větší pravomoci, pak odpověděl:

„Ne, nesouhlasím. Nepotřebujeme je. Dělám dvacet let starostu a nikdy mi nechybělo, že nemám větší pravomoc. Rozhodování o dění v obci je kolektivní rozhodnutí a tak by to mělo zůstat. Jinak by mohlo hrozit, že do čela obce se dostane člověk, který si pak bude dělat, co chce.“

K tématu se pak nebál vyjádřit ani starosta Chuchelné Rudolf Sněhota.

„Kdyby se jednalo o volbu starostů v obcích přibližně do pěti tisíc obyvatel, řekl bych ano. Lidé se znají a většinou se volí nezávislí kandidáti. Při volbě starostů ve větších městech, primátorů i hejtmanů již jde o politikaření a volbu stran. Co bude platné starostovi, který projde přímou volbou, ale nebude mít v radě, zastupitelstvu nadpoloviční většinu? Neprosadí nic,“ míní starosta.

Naše společnost k tomu podle jeho slov ještě nedospěla, viz přímou volbu prezidenta.

„Proto se přikláním k celkové odpovědi ne,“ podotkl starosta. Pokud chce starosta něco prosadit, musí mít podle Sněhoty určité pravomoci.

„Záleželo by však, o jaké pravomoci by šlo. Když už by měl mít starosta větší pravomoci, tak samozřejmě s právními důsledky, aby to nešlo zneužít a aby nesl zodpovědnost za svá rozhodnutí,“ dodal závěrem.