Naše redakce si za účasti zdatné překladatelky Miroslavy Kudělové povídala se sympatickou devatenáctiletou studentkou Národní univerzity v Aténách Stellou Vatopoulou. Své žáky hodně energicky seznamovala s Řeckem a na závěr si třída dokonce trsla v rytmu tradičních řeckých tanců.

Hned na začátek jsme se mladé slečny, která se chce stát učitelkou prvního stupně základní školy, zeptali na srovnání systému školství v její rodné zemi a České republice.

„Abych řekla pravdu, jsem trochu v šoku. Myslela jsem si, že ZŠ Englišova je soukromá škola. Byla jsem dost překvapena, když jsem se dozvěděla, že jde o veřejnou školu. U nás v Řecku se totiž za tohle platí. Naše veřejné školy nemají moc velkou úroveň. Žáka odučí a tím to hasne. Vztah mezi učitelem a žákem zde moc nefunguje," přiznala Stella Vatopoulou.

Zároveň přiznala, že jí maximálně vyhovuje denní rytmus, kteří Opavané mají. V Řecku to je v tomto ohledu přece jen jinačí. „Líbí se mi, že se tady vstává brzo a člověk toho dokáže hodně stihnout. Den má také nějak rozvržen," pokračovala devatenáctiletá studentka, která se naučila několik českých slov a dokonce i celých vět: „Dost těžká je výslovnost. Ř a č je pro mě opravdu oříškem. Mám ráda české pivo a taky místní zápal pro sport. Opava je celkově pěkné město."

Ocenila i své žáky, přestože jedna připomínka by se našla: „Žáci rozumí, ale jsou ostýchaví. Na druhou stranu vidím snahu se něco dozvědět. Kladou také dobré otázky."

Kromě této Řekyně na ZŠ Englišova krátce působili také studenti z Indie, Indonésie, Singapuru, Mexika anebo Číny.

Petr Dušek