To, že byly kritické hlasy v převaze, potvrdil na závěr ve své připomínce jeden z občanů: „Nevím, jestli je to cíleno nějak politicky, ale mám pocit, že zatím se na úředníky magistrátu sesypávají jen kritiky. Vyzdvihnout by se mělo přece i to, že získali finance na tento projekt,“ uvedl muž.

Studie navrhuje propojení mezi sady a jezerem

Na vypracování studie na úpravy oblasti okolo Stříbrného jezera se podílel realizační tým ve složení Petr Ondruška, který je krnovským zahradním architektem, a vedoucí opavského architektonického ateliéru Studio-D Lubomír Dehner se svým kolegou Radomírem Maškem. „Navrhujeme zredukovat například zahradnickou osadu na levém břehu Opavy. Myslíme také na nový sport, který se také v Opavě rozmohl – inline bruslení, a proto navrhujeme živičnou komunikaci podél jezera i po obou březích Opavy, také mlatové chodníky a altánky.“ představil Lubomír Dehner hlavní body studie. „Dominující bude kompoziční osa v prodloužení pěší trasy z Městských sadů okolo fotbalového stadionu, která bude pokračovat kolem jezera k nejvyššímu bodu nad ním, na němž navrhujeme rozhlednu. Na této trase jsou dvě překážky, které překonáme novou lávkou přes řeku a podchodem pod prodlouženou Rolnickou,” přiblížil Dehner.

Lidem vadí asfaltové chodníky

Názory a připomínky a leckdy také kritické výtky občanů se týkaly například jednoho ze záměrů studie, kterým je vybudování živičných asfaltových ploch okolo jezera určených pro cyklisty a bruslaře. „S projektem jako celkem bych i souhlasil, ale myslím si, že do okolí jezera nepatří živičné komunikace a mlatové chodníky. Přimlouval bych se spíše za zachování dramatičnosti místa bez takových zásahů. Co této oblasti chybí, je obyčejná údržba,“ podotkl na zasedání opavský zahradní architekt Lubomír Rychtar. Projekt tím, že zkultivuje plochy na severu jezera má podle architektů prostředí zbavit své divokosti „Severní území je asociální. Je třeba ho pročistit a kultivovat,“ sdělil k výtce jiného občana hlavní městský architekt Zdeněk Bendík.

Cílem je kultivace okolí jezera

Diskuse se ubírala také v otázkách urbanizovat nebo neurbanizovat, zasahovat do krajiny či nikoli. „Nechávám tady na zvážení do diskuse, zda by nebylo rozumnější nechat okolí jezera v organické formě a vyvarovat se jakýchkoliv architektonických prvků, jako jsou altánky, rozhledny nebo živičné chodníky,“ vznesl připomínku člen občanského sdružení Za Opavu Václav Hájek. „Myslíme si, že tyto snahy o kultivaci prostoru vycházejí ze života a z přání a potřeb občanů,“ reagoval Lubomír Dehner.

Ekologové: Příroda neutrpí

Magistrát města Opavy nechal vypracovat také posudek, jaký dopad bude mít plánovaný projekt na životní prostředí. Jedním z těch, kteří se na jeho vypracování podíleli, byl Leo Bureš. „Naše firma byla oslovena magistrátem k posouzení vlivu plánovaného projektu na životní prostředí. Navrhli jsme zbavit místo náletových rostlin a oblast zkultivovat. Nenašli jsme žádné chráněné rostlinné druhy a jen několik chráněných živočišných druhů. Studie by měla být ku prospěchu přírodní složce této lokality,“ uvedl Bureš.

Kritiku si vysloužilo i parkoviště

Další bod střetu mezi občany a představiteli města a architektonické kanceláře bylo plánované parkoviště na levém břehu řeky Opavy. „Je navrženo na nejlepším možném místě, nechceme, aby auta parkovala u jezera a znečišťovala tam životní prostředí a nechceme auta ani v obytných zónách, ani v sadech. Proto jsme parkovišti vyhradili místo poblíž sjezdu z Rolnické ulice. Nepůjde také o bezprizorní plochu, naopak parkoviště bude utopeno v zeleni,“ dodal Dehner.

Budou úředníci brát naše připomínky?

Opakovaný dotaz z úst jedné z diskutujících se týkal toho, zda a jak budou připomínky občanů zapracovány do dalších projektů. Po několikerém zopakování reagoval hlavní architekt Zdeněk Bendík: „Připomínky budou zváženy, pokud budou předneseny. Pošlete nám je písemně a my na ně odpovíme,“ řekl a na dotaz, zda se pořizují z takových veřejných projednávání zápisy, odpověděl, že nikoliv a poznámky magistrátní úředníci pořizují až po jednání. Na kritiku navrhovaného živičného povrchu obvodové komunikace kolem jezera reagoval Martin Dostál z odboru kanceláře primátora z oddělení rozvoje města „Připomínky občanů můžeme určitě vzít v úvahu například při volbě konečného materiálové řešení komunikací,“ reagoval Martin Dostál, který celé veřejné projednávání řídil.

Opavanům vadí hlavně kvalita vody

Jak by si představovali okolí Stříbrného jezera místní lidé? Co by se zde mělo změnit? Jednadvacetiletý Tomáš Lojška uvedl, že pro něho není lákavé se zde vůbec koupat. „Bojím se, že když vylezu z vody, tak se osypu. Asi bych proto omezil rybaření. Důležitá je také údržba – ať tam nejsou kopřivy.“ Hana Riedlová míní, že by zde měl být zachován ráz krajiny a přírodní vzhled. „Představila bych si kvalitnější cesty pro cyklisty a lepší přístup do vody. Jinak bych to moc neměnila.“ Sedmadvacetiletý Jaromír Konečný zastává názor, že větší rekreační středisko by bylo vhodné. „Ale rozhodně je důležitá kvalita vody, to považuji za zásadní,“ zdůraznil. Podobně se vyjádřila také Lýdie Fuchsová: „Hlavní je čistota vody. Okolí může být jakékoliv, ale pokud bude špinavá voda, stejně to bude k ničemu.“