Je to dobrá zpráva pro lidi z Opavy–Kylešovic. Tak označil primátor Opavy Zbyněk Stanjura jednání s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem. V primátorově pracovně se totiž mimo jiné dohodli na zkapacitnění Otického příkopu, který prochází Kylešovicemi. „Dojde k zvýšení ochrany Kylešovic, které jsou v současné době připraveny pouze na pětiletou vodu,“ řekl primátor.

Jednání o vyřešení kylešovického problému, kdy podle Stanjury stačí pořádný přívalový déšť a lidé mají strach z povodní, prý trvalo přes osm let. „Bylo to několik set jednání s majiteli pozemků,“ řekl Stanjura, podle kterého by se mohla začít stavět série protipovodňových opatření už příští rok. Problémy se stavbou by neměly být ani podle ministra Gandaloviče. „V Opavě je už vše připraveno. Je to priorita,“ řekl po jednání na Hlásce Gandalovič. Otický příkop je v současné době zřejmě nejslabším místem protipovodňové ochrany Opavy. Ta se, aspoň podle primátora Stanjury, od ničivých povodní v roce 1997 výrazně zlepšila. „Došlo k obrovským investicím na řece Opavě a práce nadále postupují. Opava je nyní připravena na stoletou vodu,“ řekl primátor.

K výraznému zlepšení podle něj došlo i u Integrovaného záchranného systému. Gandalovič po jednání se Stanjurou oznámil, že ve výstavbě protipovodňových opatření dojde k řadě změn. Vláda podle něj chystá novelu zákona o vodách, která umožní státu stavět protipovodňové hráze také na soukromých pozemcích nebo přímo při povodni řízeně nasměrovat přebytečnou vodu například na privátní pole a louky, aby nebyly zatopeny obce a ohroženy životy lidí. „Vlastníkům pozemků, kteří by kvůli tomu přišli o majetek nebo o úrodu, by pak stát škodu zaplatil. Novela zákona, kterou právě projednává legislativní rada vlády, by mohla začít platit v lednu 2009,“ řekl Gandalovič. “Při budování protipovodňových staveb dáváme přednost dobrovolnému výkupu. Když na něj majitel pozemku nepřistoupí, bude podle nové úpravy zákona muset stavbu na své parcele takzvaně strpět,“ dodal ministr.

Ministerstvo zároveň začíná stále více podporovat ochranu před velkou vodou bez použití megalomanských přehradních nádrží nebo umělých bariér. „Kde je to možné, dáváme přednost přirozeným rozlivům na velké plochy, aby voda do měst vůbec nepřišla. Jinak bychom museli městskou architekturu znásilňovat protipovodňovými hrázemi,“ vysvětlil Gandalovič.