Do roku 1999 byla kavárna vyhlášeným místem společenských aktivit Opavanů, přičemž si stále udržela alespoň část své prvorepublikové atmosféry. Ve vstupní části lemovala stěny rozměrná akvária s pestrými rybami a v sále měli návštěvníci na výběr mezi stolky ve střední části a boxy podél stěn. Každý sobotní večer ožíval prostor živou taneční zábavou a občerstvovat se chodili návštěvníci také k baru na galerii.

Prostor Národní kavárny býval léta s oblibou využíván ke konání různých společenských akcí. Podnik však nepřežil devadesátá léta minulého století a kavárenské zařízení vystřídala ke zděšení Opavanů bílá technika firmy Gorenje.

Dětský den.
Dětský den s kácením máje ve Slavkově

V prosinci 2020 sice přišla snaha o resuscitaci, ale bohužel se nepovedla a opavští fandové oblíbené „Národky“ se na návrat secesní kavárny do života těšili marně. Provozovatelka totiž nedodala stavebnímu úřadu potřebné dokumenty, chybělo povolení hygieniků i hasičů a souhlas spoluvlastníků. Provoz kavárny, zřejmě z obavy zvýšeného hluku, odmítli rovněž obyvatelé dalších pater budovy. Provozovatel sice vzdor úřednímu rozhodnutí o zastavení provozu Národní kavárnu na půl roku otevřel, ale pak to vzdal a prostor zůstal delší dobu opuštěný.

Vloni se do něj na krátkou dobu nastěhovalo kasino a od letošního 1. června by měl být podle informace na vstupních dveřích znovu Národní kavárnou. Alespoň do doby, než se její osud dá znovu do pohybu.

Krátký pohled do historie domu prozrazuje, že starý přízemní objekt na nároží koupil roku 1902 opavský kavárník Emil Janík. Nechal ho strhnout a na jeho místě vybudoval dvoupatrovou budovu v novorokokovém stylu. V přízemí začal provozovat kavárnu Hedwigerhof, česky Hedvičin dvůr, kterou za rok prodal Ferdinandu Gebauerovi, jenž interiér dokončil.

Den otevřených dveří v opavské porodnici. Se souhlasem Slezské nemocnice
Oblíbený Den otevřených dveří v opavské porodnici opět přivítá veřejnost

V roce 1939 se majitelem stal Rudolf Pirkl. Kavárna prošla secesní úpravou a patřila k nejlepším podnikům svého druhu ve městě, čemuž odpovídala i klientela. Navštěvoval ji tehdy snad každý, kdo v zemském městě něco znamenal. Mezi stálé hosty v letech 1920 až 1941 patřil například polní maršál Eduard, svobodný pán von Bőhm Ermolli. Scházel se tam s bývalými důstojníky rakousko-uherské armády, tedy i jankovickým rodákem, naproručíkem Františkem Foltysem.

V 50. letech minulého století byl podnik přejmenován na Národní kavárnu a adaptován. Pravděpodobně tehdy byla do interiéru vestavěna dřevěná galerie.

V souladu s hladkým parterem jsou patra domu zdobená bohatým štukovým dekorem a mohutnými nadokenními římsami.