Mnozí Opavané nad tím ale kroutí hlavami. Ačkoli prý v tomto období vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství oproti stejnému období loni až o 2,4 procenta a v podnikatelské sféře o 0,9 procenta, námi oslovení Opavané to nepocítili.

V polovině roku měla průměrná hrubá mzda v našem kraji činit 22 060 korun. Teď by to mělo být ještě více.

„A kde to vzali? Já jsem rád, že vydělám 14 tisíc, a to si myslím, že jsem na tom proti jiným lidem v regionu ještě dobře,“ poukazuje například třicetiletý mechanik Jakub Mička na fakt, že o průměrném platu si může většina lidí nechat jen zdát.

Celkově se v ČR měla průměrná mzda zaměstnanců v národním hospodářství zvednout na 24 089 korun, tedy o 562 korun. Na tom, že se zvýšení hrubé průměrné mzdy neprojevilo výrazně přímo na výši příjmů obyvatel, má podle odborníků vliv mj. míra inflace.

„Vždy, když Český statistický úřad zveřejní údaj o průměrné mzdě, mnozí nevěřícně kroutí hlavami, neboť svoje příjmy shledávají podprůměrnými a jejich známí též vydělávají méně. To svědčí o nepochopení toho, o čem průměrná mzda vypovídá.

Je to stejné, jako když učitelka na konci školního roku musí rozhodnout, jakou známku napíše na vysvědčení udělá aritmetický průměr. Sečte všechny známky a vydělí je jejich počtem. Může se lehce stát, že žákovi průměr zkazí jediná špatná známka,“ vysvětluje statistický úřad.

Medián neboli střed mezi úrovněmi mezd všech zaměstnanců od největší po nejmenší tedy odpovídá více reálu. „Já osobně neznám nikoho, kdo bere průměrnou mzdu. Kvůli těmto statistikám to vypadá, že si žijeme v pohodlí, a přitom jsme rádi, že máme za co přežít. Zvlášť ve Slezsku,“ míní čtyřiatřicetiletá pedagožka Jana Lukášová z Opavy.