základy první pomoci pro začátečníky

Po krátkém bezvědomí se probírá a snaží se vstávat, ostatními je posazena na lavičku a podpírána, aby neupadla. Záchranka nachází pacientku vsedě s předkloněnou hlavou a v bezvědomí. Z důvodu zapadlého jazyka při předklonu hlavy nedýchá, její základní životní funkce se podařilo obnovit asi po dvaceti minutách.

Záchranáři postiženou odvážejí do nemocnice, kde však po čtyřech dnech umírá na anesteziologicko-resuscitačním oddělení pro komplikace způsobené špatným okysličením organismu.

Kolaps je důvodem k přivolání záchranné služby

Kolaps se projevuje většinou jako náhlé zhoršení či ztráta vědomí pacienta. Postižený je netečný, vnímá zhoršeně či vůbec. Stav je často doprovázen i jeho tělesnou slabostí či úplnou bezvládností. Varovnými signály blížícího se kolapsu mohou být: zívání, zhoršení kontaktu s postiženým, pocit závratě, "zatmění" před očima, hučení v uších, nevolnost, pocení, bledost v obličeji…

Zkušenost s tímto stavem má skoro každý. Bývá častým důvodem k přivolání záchranné služby. Je zákeřný tím, že se za ním může skrývat široká paleta příčin. Nezávažnými důvody mohou například být: nedostatečný krevní oběh s poklesem krevního tlaku a následným krátkým nedokrvením mozku. Postihuje často lidi s vrozenou dispozicí k nízkému krevnímu tlaku, mohou se uplatňovat i další faktory, jako bolest, infekce, hladovění, žíznění, horko, nevyspání, přepracování, silné emoční podněty, delší stání, náhlá změna polohy, apod.

Závažnějšími příčinami jsou například komplikace při náhlém srdečním infarktu či jiných srdečních chorobách, mozkové mrtvici, cukrovce, úrazech hlavy, vnějších či skrytých krváceních. Pozor! Druhotným nebezpečím při vzniku kolapsového stavu je možné zranění pacienta při eventuálním pádu - hrozí především poranění hlavy s možným poraněním mozku.

 

Jaký je průběh kolapsu

1. Pacient se rychle probírá - Můžeme pozorovat apatii, někdy však naopak neklid a strach, zrychlené dýchání, pacient udává mravenčení končetin nebo v okolí úst. Může být zmatený, opakovaně se ptá, co se stalo, chce někam utíkat.

První pomoc - pacienta vždy uložíme – tím se zlepší prokrvení mozku, o který jde především - můžeme podložit dolní končetiny např. židlí ke zlepšení návratu krve k srdci - leží-li na zádech, hlavu nepodkládáme; při zhoršení vědomí by mohl zapadnout jazyk - pokud jej musíme opustit kvůli přivolání pomoci, uložíme jej na bok do stabilizované či zotavovací polohy (polohování bude námětem některého z dalších článků) - nepodáváme žádné tekutiny; při opětovném kolapsu hrozí jejich vdechnutí nebo dušení zvratky - zajistíme stálý dozor - snažíme se zajistit teplo (přikrýt kabátem, dekou…) - voláme zdravotnickou pomoc; tel.: 155

2. Pacient se neprobírá a nereaguje - Pokud postižený nedýchá, jedná se patrně o závažnější stav. V tomto případě zprůchodníme dýchací cesty – uložíme jej na záda a zakloníme mu hlavu. Neodcházíme a přivoláme pomoc. Pokud si ani po zprůchodnění dýchacích cest nejsme jisti, zda dostatečně dýchá, zahájíme dýchání z úst do úst a současně nepřímou masáž srdce. Správná technika resuscitace bude popsána v některém z následujících článků.

Zde uvedeme jen stručný postup: masáž srdce provedeme tak, že pacienta ležícího na zádech masírujeme oběma rukama uloženýma přes sebe uprostřed pacientovy hrudní kosti, s napjatými pažemi. Rychlost stlačování má být 100/min, hloubka stlačení asi do jedné třetiny hloubky hrudníku, po každých třiceti stlačeních dvakrát do pacienta vdechneme. Voláme co nejdříve pomoc, nejlépe je, když se o to postará další osoba. Oživujeme bez přerušení až do příjezdu odborné pomoci či do obnovení dostatečného vlastního dýchání pacienta.

Nejčastější chyby při kolapsu - nikdo neposkytne pomoc (neznalost pomoci, stud, lhostejnost…) - neznalost čísla tísňového volání - nesprávná poloha pacienta Více informací najdete na www.uszsmsk.cz

Rubriku připravil tiskový mluvčí Územního střediska Záchranné služby Moravskoslezského kraje Lukáš Humpl.